Letošní šampionát se během června a července odehraje ve dvanácti brazilských městech. Rozpočet monstrózní akce je odhadován na nejméně 28 miliard realů (zhruba 12,3 miliardy dolarů), přičemž jen třetinu z toho spolkne výstavba nových nebo modernizace stávajících stadionů.
Nejdražší mají být stadiony v Brasílii, Sao Paulu a také proslulá Maracanã v Rio de Janeiru. Každá aréna by měla pořadatele vyjít na miliardu realů. Prozatím jen dva stadiony z celkových dvanácti byly dokončeny včas.
Právě osud Maracanã připomíná šampionát z roku 1950 zdaleka nejvíc. Slavný stadion se tehdy stavěl se značným zpožděním a nakonec přišel na 430 milionů realů (bráno v dnešních penězích). Zmíněná suma nakonec představovala více než 90 procent celkového rozpočtu šampionátu.
Kritici: Utrhneme si ostudu
„Po 64 letech jsme svědky té samé situace,“ komentoval Diego Salgado, jeden z autorů publikace „1950: Cena světového šampionátu“. Od srpna 2010 je totiž slavný stadion uzavřen a postupně se modernizuje pro potřeby mistrovství. Otevírat se měl původně začátkem roku 2013, ale stavba nabrala zpoždění. „Náklady na modernizaci Maracanã tím pádem obrovsky narostly, protože je nutné rekonstrukci dokončit. První zápas se bude hrát už za pár dní,“ dodal Salgado.
V rychlosti se navíc nehledí na bezpečnost práce, což stálo život už osm dělníků. „Místo toho, abychom ukázali, jak je Brazílie skvělá, si utrhneme jen ostudu,“ komentuje situaci saopaulský novinář Marcos Guterman.
Podobná situace je patrná v podstatě na všech stadionech. Generální sekretář Světové fotbalové federace FIFA Jerome Valcke v rámci své závěrečné inspekční cesty vyjádřil pochyby o přípravách v městech Natal, Porto Alegre a Sao Paulo. Pobřežní město Natal má přivítat čtyři duely základních skupin, tamní přípravy ovšem Valcke označil za „boj s časem“. Velké problémy mají pořadatelé i v Portu Alegre, kde se kromě základních skupin odehraje i jeden osmifinálový duel.
Od zdražení jízdného k předraženému mistrovství
Brazilští politici slibovali, že fotbalový šampionát bude jedinečná příležitost ukázat světu moderní a fungující zemi. Dosavadní přípravy ale spíš odhalily vše, co v Brazílii nefunguje. Není se proto čemu divit, že nadšení Brazilců z mistrovství vyprchalo. Zatímco v době přidělení turnaje v roce 2007 podporovaly turnaj čtyři pětiny obyvatelstva, dnes to není ani polovina.
Důvodů ke kritizování šampionátu mají Brazilci v současné době celou řadu. Zatímco v roce 2007 brazilská ekonomika rostla o nějakých sedm procent, aktuálně se propadla na dvě procenta. Řada Brazilců po letech nezřízeného konzumu vystřízlivěla a uvědomila si, že peněz není dostatek. Navíc Brazílii dusí korupce, která zemi přisoudila nelichotivé 72. místo v žebříčku Transparency International.
Brazilci jsou na zprávy o prodražujících se stavbách fotbalových stadionů citlivější než v minulosti. Atmosféru dobře vystihují události z loňského července, kdy v Sao Paulu propukly spontánní protesty proti mírnému zdražení jízdného hromadné dopravy. Protest se rozrostl v masové hnutí. Hlavním motivem statisícových davů po celé zemi se stala kritika zbytečného utrácení za stadiony, které po skončení šampionátu stejně nebudou k užitku. S problémy nekvalitního školství nebo katastrofální infrastruktury se ovšem neudělalo nic.
| Rekordní návštěvnost? |
|---|
| Jedním z mála pozitiv letošního mistrovství by měla být návštěvnost. Doposud se prodalo na tři miliony vstupenek. Očekává se, že ze zahraničí přicestuje až 800 tisíc fanoušků. Na obří návštěvnost má Brazílie patent už z předešlého šampionátu v roce 1950. Ačkoliv se tehdy účastnilo turnaje jen 13 týmů (letos jich je 32), zájem byl obrovský. Na zápasech bylo průměrně více než 47 tisíc fanoušků. V tomhle ohledu patří mistrovství světa v roce 1950 k nejúspěšnějším vůbec. Letos se zlí jazykové ptají, zda města a letiště jsou na tolik lidí připravena. |
