Německý soud zamítl žalobu akcionářů Wirecard. Na odškodnění téměř nemají šanci
Pět let po pádu finanční skupiny Wirecard se tisíce jejích akcionářů marně snaží získat alespoň část ztracených peněz. Německý Spolkový soudní dvůr rozhodl, že při vypořádání insolvencí mají přednost běžní věřitelé, nikoli podvedení investoři. Ti tak zřejmě odejdou s prázdnou.
Německý Spolkový soudní dvůr (BGH) zamítl žalobu zhruba 50 tisíc akcionářů zkrachovalé společnosti Wirecard, kteří požadovali větší šanci na odškodnění po jednom z největších finančních skandálů v dějinách Německa. Soud rozhodl, že v insolvenčním řízení mají přednost běžní věřitelé, jako jsou banky či bývalí zaměstnanci firmy, uvedla agentura DPA.
Skupinu akcionářů vedla investiční společnost Union Investment, podle níž byli investoři firmou podvedeni a měli by být v konkurzním řízení posuzováni stejně jako ostatní věřitelé. Soud ale jejich argumenty odmítl. „Nestačí prokázat, že akcionáři byli podvedeni, protože jejich cílem bylo získat podíl ve společnosti,“ uvedl BGH s tím, že investoři musejí nést rizika spojená s držením akcií.
Jakou hodnotu mají zbývající aktiva Wirecard?
Wirecard byla ještě před několika lety symbolem úspěchu německého fintechu. Firma nabízela platební služby po celém světě a stala se součástí prestižního indexu DAX. V roce 2020 se však ukázalo, že ve firemních účetních knihách chybí 1,9 miliardy eur, které údajně ležely na filipínských účtech. Po odhalení podvodu společnost zbankrotovala a její pád vrhl stín na německé finanční regulátory i politické instituce, které na varovné signály nereagovaly.
Zbývající aktiva Wirecard dnes mají hodnotu zhruba 650 milionů eur (15,7 miliardy korun), zatímco nesplacené pohledávky dosahují 15,4 miliardy eur. Šance akcionářů na náhradu ztrát je tak mizivá.
Kauza Wirecard: otázky a odpovědi
Co byla Wirecard?
Německá fintechová firma založená v roce 1999. Zajišťovala online platby a rychle se stala symbolem technologického úspěchu Německa. V roce 2018 dokonce nahradila Commerzbank v hlavním akciovém indexu DAX.
➡️ Co je index DAX a jak ovlivňuje evropské trhy.
Jak se skandál provalil?
V roce 2019 začal deník Financial Times zveřejňovat články, které upozorňovaly na účetní machinace. O rok později se ukázalo, že na údajně existujících účtech v Asii chybí 1,9 miliardy eur. Tyto peníze nikdy neexistovaly.
➡️ Jak novináři odhalili podvod století.
Co následovalo po odhalení?
V roce 2020 firma vyhlásila bankrot, generální ředitel Markus Braun skončil ve vazbě a německý finanční dohled BaFin čelil ostré kritice za selhání kontroly. Pád Wirecard se stal největším finančním skandálem v dějinách Německa.
➡️ Německo po pádu Wirecard zpřísňuje dohled nad fintechy.
Kolik peněz se podařilo zachránit?
Z původních miliard zbyla aktiva v hodnotě přibližně 650 milionů eur, zatímco nesplacené závazky přesahují 15 miliard eur. Akcionáři tak prakticky nemají šanci získat zpět své investice.
Koho se kauza dotkla?
Kromě velkých investorů zasáhl pád Wirecard i tisíce drobných akcionářů po celé Evropě, včetně České republiky. Skandál zároveň otřásl důvěrou v německý finanční systém a regulační instituce.
