Breivik chtěl původně dnešního slyšení využít k vysvětlení svých činů veřejnosti. Soud však jednal na žádost policie s vyloučením veřejnosti a médií, údajně s ohledem na vyšetřování a bezpečnost.
Panovaly obavy, že pravicový extremista soud zneužije k hlásání propagandy. To naznačil už ve svém manifestu, v němž si naplánoval tažení proti multikulturalismu a islámu v Evropě.
„Obviněný dnes učinil prohlášení, ve kterém se dožadoval dalšího vyšetřování včetně toho, že 'existují další dvě buňky v jeho organizaci',“ uvedl soudce. Podrobnosti o těchto údajných dvou buňkách soud ale odmítl uvést.
Útočník před soudem řekl, že jeho cílem nebylo zabít tolik lidí, ale vyslat silný signál, který by nemohl být špatně pochopen. Také podle agentury DPA řekl, že vládní Norská dělnická strana zničila norskou kulturu, proto musí převzít za tuto zradu odpovědnost. Vinu podle soudu za masakr nepřiznal. Svůj čin považuje za nutný, aby zachránil Norsko a západní Evropu.
Samotný soudní proces by podle odhadů policie i soudu mohl začít až za rok. Pokud bude usvědčen z terorismu, hrozí dvaatřicetiletému Breivikovi trest odnětí svobody v maximální výši 21 let. I poté by ale bylo možné na základě příslušných posudků jeho pobyt za mřížemi dále prodlužovat.
Teoreticky by mohl strávit ve vězení zbytek života,“ řekl agentuře Reuters expert na trestní právo Staale Eskeland z univerzity v Oslu.
Policie také zpřesnila počty obětí obou útoků. Oproti dříve odhadovaným 93, jich je podle posledních informací 76. Při bombovém útoku v Oslu zemřelo osm lidí a při následné střelbě na ostrově Utöya zahynulo 68 lidí, uvedla agentura Reuters. Nepřesnou původní bilanci úřady vysvětlily nepřehlednou situací na ostrově.
Nové podrobnosti
Při dřívějším policejním výslechu Breivik podle norského deníku Aftenposten uvedl, že měl v úmyslu zabít i bývalou trojnásobnou norskou premiérku Gro Harlemovou Brundtlandovou, která je ve světě jednou z nejznámějších norských politických osobností.
Dvaasedmdesátiletá Brundtlandová, která byla do roku 2003 také generální tajemnicí Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO), v pátek ráno na ostrově Utöya přednášela sociálnědemokratické mládeži. O několik hodin později pravicový extremista postřílel přes 80 účastníků kempu.
Breivik političku označovanou za „matku země“ ve svém manifestu zveřejněném na internetu označil za „vražedkyni země“. Policii prý řekl, že se s příjezdem na ostrov opozdil. Podle jeho představ se prý neodehrály ani předchozí exploze ve vládní čtvrti v norské metropoli Oslu, při nichž zemřelo nejméně sedm lidí. Měly prý být mnohem mohutnější.
Norsko truchlí
Přesně v poledne Norové památku obětí násilných činů uctili minutou ticha. V celé zemi s téměř pěti miliony obyvateli lidé ustali v práci, zastavily se vlaky a v hlavním městě Oslu utichl provoz v ulicích. Norský král Harald V. a premiér Jens Stoltenberg se tiché vzpomínky zúčastnili v aule univerzity v Oslu. Jako první se zapsali do kondolenční knihy. Občany k respektování minuty ticha vyzvaly i vlády ostatních skandinávských zemí a Islandu.
Jednu nebo i více vládních budov zasažených při pátečním bombovém útoku v centru Osla bude možná nutné strhnout. Jak informovala agentura APA, hasiči v rámci předběžného ohledání a odhadu škod konstatovali, že totálně poškozená je nejvyšší z budov Höyblokken.
Kromě této stavby, která je symbolem čtvrti a nacházela se v ní kancelář premiéra a ministerstvo spravedlnosti, vykazuje největší poškození blok R4, ve kterém sídlilo ministerstvo ropného průmyslu a energetiky.
