Britská vláda uváděla, že prodej zbraní do Ruska stopla. Zpráva parlamentu však tvrdí, že stále platí povolení na vývoz zboží za 132 milionů liber. Jde například o útočné pušky, zařízení pro komunikaci či noční vidění. „Žádné vybavení, které je v současnosné době dodávané do Ruska, nemůže být použito na Ukrajině,“ tvrdí přesto ministr obrany Michael Fallon.
Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier tento týden zdůraznil, že zbrojní embargo by se týkalo jen budoucích kontraktů. Berlín na jaře rozhodl nevyhovět sedmi desítkám žádostí o dodávky zbraní do Ruska a všechna dřívější povolení přezkoumat. Pozastavil především vývoz bojového simulátoru za 120 milionů eur.
Vojenský materiál dodává i Česko
Informace o přesných obchodech jsou těžko zjistitelné. Podle údajů švédského ústavu SIPRI dodalo od počátku tisíciletí do konce loňského roku Rusku větší vojenský materiál šest zemí – Francie, Itálie, Německo, Izrael, Česko a Ukrajina.
Paříž doručila lehké helikoptéry, Němci dieselové motory pro raketové čluny. V Izraeli si Moskva koupila drony a v Itálii šest desítek obrněných vozidel. Do databáze se dostala i kunovická letadla L-410, objednaná ruským ministerstvem obrany. Paradoxně nejvíce dodávek směřovalo do Ruska z Ukrajiny, což je dáno historickou provázaností produkce. Šlo o dopravní letadla Antonov a motory pro letouny Jak-130.
V Rusku je nákup výzbroje ze zahraničí výbušným tématem. Po konfliktu s Gruzií v roce 2008 se však ukázalo, že armáda potřebuje modernizovat vybavení a místní firmy nebyly schopné některé dodávky splnit.
