Brusel slíbil krachující Ukrajině další půjčku, k pomoci vyzval i Soros

Ukrajinský voják na východě země

Ukrajinský voják na východě země Zdroj: ctk/AP

Evropská komise navrhla další finanční pomoc Ukrajině, jejíž ekonomika je na pokraji bankrotu. Země má dostat střednědobou půjčku 1,8 miliardy eur. Návrh komise musí ještě schválit vlády zemí EU a Evropský parlament. Ke zvýšení pomoci Ukrajině vybídl Západ i známý americký investor George Soros. Je to podle něj způsob, jak se bránit stále agresivnějšímu Rusku.

Peníze by měla EU poskytnout letos a na počátku příštího roku. Ukrajina však peníze obdrží pouze v případě, že bude plnit podmínky programu mezinárodní pomoci a pokračovat v dohodnutých reformách.

„Evropa stojí společně za Ukrajinou,“ prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj prý solidarita s Ukrajinou není prázdným slovem.

Slíbená pomoc bude již třetím programem pomoci EU pro Ukrajinu od roku 2010. V rámci předchozích dvou programů Kyjev dostal od EU slíbeno přes 1,6 miliardy eur, z této částky doposud obdržel zhruba 1,36 miliardy eur. Posledních 250 milionů eur má být uvolněno letos na jaře, pokud Kyjev splní podmínky, ke kterým se zavázal.

Evropa pod útokem Ruska?

Zpráva z EU přichází jen krátce poté, co americký investor maďarského původu George Soros vybídl Západ, aby zvýšil finanční pomoc Ukrajině. „Evropa se musí probrat a zjistit, že je pod útokem Ruska,“ napsal miliardář a filantrop Soros pro únorové vydání časopisu, který text zveřejnil na svém webu.

„Na podporu Ukrajiny by státy Evropské unie měly pohlížet také jako na obranné výdaje,“ zmínil také v článku. Přitom nastínil, jak se dobrat nového balíku finanční pomoci ve výši 50 miliard dolarů.

Sorosův plán pomoci
George Soros zmínil program Evropské unie na podporu platební bilance členských států neplatících eurem (BOP), po kterém se sáhlo v případě Maďarska a Rumunska. Podle Sorose v něm leží nevyužitých 47,5 miliardy dolarů. Dalších asi 15,8 miliard je ve společném záchranném fondu EFSM, který byl použit pro Portugalsko a Irsko. Oba mechanismy lze využít jen pro státy EU. Po změně příslušných regulí by ale mohly sloužit i k podpoře Ukrajiny. Jako potenciální další zdroje peněz určil Evropskou investiční banku, Světovou banku, Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a rozšířený program MMF.

Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes také v Kyjevě obnovil rozhovory, se kterými Kyjev spojuje naděje na rozšíření stávajícího záchranného programu.

MMF loni v dubnu schválil dvouletý záchranný program pro Ukrajinu. Program v objemu 17 miliard dolarů (402,4 miliardy Kč) má odvrátit kolaps ukrajinské ekonomiky v situaci, kdy vláda řeší povstání proruských separatistů na východě země. Pomoc od MMF rovněž uvolnila cestu k půjčkám od dalších dárců v objemu 15 miliard USD.

Ukrajině se v závěru loňského roku podařilo prosadit úsporný rozpočet nutný k uvolnění dalších peněz z programu MMF. Země již v rámci úvěrové dohody obdržela od MMF ve dvou tranších 4,6 miliardy dolarů, loni ale měla podle původního plánu dostat další dvě splátky.

Kýžené reformy

MMF doufá, že se práci mise podaří završit do konce ledna. Podobně jako jiní západní podporovatelé Ukrajiny tvrdí, že jakákoli mimořádná finanční pomoc bude záviset na schopnosti Kyjeva uskutečnit dlouho slibované reformy.

Začátkem září MMF upozornil, že Ukrajina by mohla potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až 19 miliard dolarů, pokud bude konflikt na východě země pokračovat i v letošním roce. Podle Evropské unie se v programu hospodářské pomoci pro Ukrajinu nedostává asi 15 miliard dolarů.