České firmy přilákal mongolský boom

Mongolsko

Mongolsko Zdroj: Kolaz E15

Ulice nočního Ulánbátaru budou možná už brzy lemovat české lampy. Ve zdejším obchodním centru je k dostání český křišťál. A mongolské černé uhlí budou do Číny vozit tatrovky.

České podnikatele láká do dalekého Mongolska obrovský boom, který asijská země prožívá – zdejší ekonomika vloni s 13procentním nárůstem posilovala vůbec nejrychleji na světě. Mongolsko prosperuje hlavně díky prodeji nerostných surovin, především uhlí a mědi, které skupuje sousední Čína.

Z Prahy do Ulánbátaru je to sice daleko, Mongolové však mají k Čechům blíže, než by se zdálo. Řada jich totiž před rokem 1989 studovala na českých vysokých školách. Tito lidé nyní sedí na významných místech: jsou poslanci parlamentu nebo vedou velké firmy. Díky tomu má Česká republika v Mongolsku dobré jméno.

Mongolsko prosperuje. Češi tam těží zlato i prodávají křišťál

Chudá země zažívá obrovský ekonomický boom, který živí těžba nerostných surovin a jejich prodej do věčně hladové Číny. Symbolem tohoto překotného růstu je hlavní město Ulánbátar. Mezi jurtami, ze kterých se line kouř, tu rostou lesklé novostavby ze skla a oceli, po silnicích se prohánějí drahé automobily, na hlavních ulicích města otevírají značkové butiky. Ekonomický boom láká i české firmy, které chtějí být jeho součástí. Dveře mají otevřené, Česká republika má v Mongolsku skvělé jméno.

Jednou z nich je i Grandera. Pražská společnost chce v hlavním městě stavět osvětlení. „Projekt veřejného osvětlení v Ulánbátaru je v pilotní fázi,“ řekla deníku E15 ředitelka firmy Irena Körnerová. „V Mongolsku máme rozděláno více věcí. Usilujeme o velký projekt rekonstrukce teplárny na severu země, což je zakázka za zhruba dvacet milionů dolarů, na které by se podílelo konsorcium českých firem,“ upřesnila.

Bohatí chtějí luxus

Mongolsko bylo vloni nejrychleji rostoucí ekonomikou na světě – jeho HDP se zvýšil o třináct procent. Dvojciferný růst mu ekonomové předpovídají i pro letošní rok. Země bohatá na nerostné suroviny se otevřela investorům a zahraničnímu kapitálu a nyní sklízí ovoce: hodně lidí rychle zbohatlo. Tito lidé si kupují drahá auta a luxusní zboží.

Od loňského podzimu si movitější Mongolové můžou v Ulánbátaru koupit český křišťál značky Moser. „Už tam vozíme několik let. Teď jsme ve spolupráci s místním partnerem otevřeli obchod,“ říká Andriy Furtsev, člen vedení společnosti.

„Na hlavním náměstí rostou výškové budovy. Je tam vidět bohatství soustředěné mezi malým procentem obyvatelstva. Na druhé straně když jedete z letiště, projíždíte jurtovišti, kde je velká chudoba. Zatím tady chybí střední třída,“ popisuje atmosféru v Ulánbátaru manažerka Körnerová. To se však může brzy změnit. Peníze z těžby vidí i obyčejní lidé: z jurt se stěhují do novostaveb, kouřící ohniště nahrazují moderní kotle.

MongolskoMongolsko | profimedia.cz

České komíny proti smogu

Na odkouření Ulánbátaru se podílí česká firma Bokra. Založila tu českomongolskou firmu Economy Energy Khiits, která vyrábí komínové nástavce. „V Ulánbátaru je extremní smog. Použití nástavce Bokra na lokální topeniště může přinést výrazné zlepšení ovzduší, což bude mít dopad i na zdraví obyvatel. Po instalaci našeho komínového nástavce dochází k výrazné redukci škodlivých emisí a k úspoře použitého paliva,“ říká Daniel Bojko, který do Mongolska za firmu Bokra jezdí. Bokra působí v Mongolsku teprve od roku 2011 a zatím investuje, o obratu tedy zatím nemluví.

Už více než pět let působí v zemi český výrobce šperků 1. Primossa Corporation. V roce 2006 koupil společnost AUM a jejím prostřednictvím podniká. AUM v Mongolsku zpočátku pouze těžila zlato, později začala stavět bytový komplex v hodnotě šesti milionů dolarů. „V současné době je hotová hrubá stavba. Je tu neskutečný stavební boom,“ uvedl pro deník E15 ředitel firmy Pavel Moravec, který v době vzniku článku pobýval právě v Mongolsku.

Vloni tu jeho společnost získala kontrakt na dovoz uhlí z černouhelné pánve Tavan Tolgoi na hranice s Čínou. Surovinu bude převážet devět desítek repasovaných „tatrovek“ pocházejících z přebytečných zásob české armády. Projekt podporuje Česká exportní banka. „Zbývá dofinancovat nákup návěsů z Číny, celkem za dva až tři miliony dolarů. Po dokončení bude disponovat přepravní kapacitou šest až osm set tisíc tun za rok,“ uvedl Moravec.

Mongolsko v datechMongolsko v datech

Těžba především

V Mongolsku se nyní nejlépe uplatní firmy, které dokážou nabídnout služby související právě s těžbou. Ať už jde o geologické průzkumy, dodávky těžebních strojů nebo rekultivaci bývalých dolů. Na doly navazuje energetika, stavebnictví a infrastruktura. A mongolští podnikatelé zase ocení luxusní zboží. Vládní tendry, kterých se české firmy mohou účastnit, ale vznikají prakticky ve všech oblastech.

„Česká republika má stále ještě určitou komparativní výhodu v podobě tradičních vazeb. V minulosti jsme bývali po SSSR druhým největším obchodním partnerem, což rovněž znamená, že se v Mongolsku dosud nachází zastaralá, ale stále funkční československá zařízení. Navíc tisíce Mongolů studovaly v ČSSR či ČR, a teď je lze nalézt na významných vedoucích funkcích,“ říká Pavla Žáková z ekonomického úseku české ambasády v Ulánbátaru. Mongolové mluvící česky sedí v parlamentu, vedou pivovary či pracují v managementu velkých firem.

Do Česka daleko, do Číny blízko

Podnikání v dalekém Mongolsku má ale i svá úskalí. Tím prvním je konkurence Číny, která s Mongolskem sousedí a má tu velký vliv. Čína je odběratelem mongolského uhlí a mědi, čínské poptávce Mongolsko vděčí za momentální vzestup. Čínská strana proto často dostane výhodné podmínky, podle některých podnikatelů jsou mongolské zákony někdy šité Pekingu „na míru“.

„Je tu obrovská konkurence z Číny a Koreje, které jsou blízko. Z Česka se musí velká strojírenská zařízení vozit vlakem, což zvyšuje náklady,“ říká Körnerová z Grandery. Obrázek doplňuje Bojko z firmy Bokra. „Výhody: levnější pracovní síla, energie, hlad po nových věcech. Nevýhody: domluva, mentalita, návyky, infrastruktura a nekonečné zácpy v Ulánbátaru.“

Mongolsko má zájem o české firmy