Konkrétně v České republice se HDP na obyvatele za deset let zvedl z 60 procent na 79 procent unijního průměru v roce 2012. V rámci unijních „nováčků“ se tak Česká republika propracovala na čtvrté místo - hned za Kyprem, Maltou a Slovinskem. Nejhůře z desítky nových států na tom v roce 2012 naopak bylo Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko.
Česko splňuje kritéria pro přijetí eura
Na druhou stranu Česko zůstává v poslední čtveřici zemí, které doposud nepřijaly euro (spolu s námi platí vlastní měnou také Maďarsko, Polsko a Litva). Na červnovou zprávu o konvergenci k eurozóně ale s napětím čeká Litva, která si stanovila datum pro přijetí eura 1. leden příštího roku.
Pro adepty na euro (ale i stávající členské země eurozóny) je problematické především udržet rozpočet veřejných financí na maximálně třech procentech HDP a veřejný dluh na nejvýše 60 procentech HDP. Česká republika aktuálně tato kritéria splňuje - veřejný dluh stabilizovala na 46 procentech HDP, deficit dosáhl hodnoty 1,44 procenta HDP.
Nezaměstanost v Česku: čtyři procenta pod unijním průměrem
Relativně dobře je na tom Česko i v nezaměstnanosti - z desítky „nováčků“ je před ní jen Malta, která měla v roce 2012 roční míru nezaměstnanosti 6,4 procenta oproti sedmi procentům Česka. Letos v lednu měla ČR z této skupiny nezaměstnanost nejnižší - podle Eurostatu 6,8 procenta, čímž se dostala čtyři procenta pod unijní průměr.
Při pohledu na růst HDP však Česko ve srovnání s ostatními zeměmi pokulhává. V roce 2012 se Česko zařadilo mezi čtyři státy, jejichž HDP klesl (spolu s Kyprem, Slovinskem a Maďarskem). V posledním čtvrtletí loňského roku už ale podle Eurostatu stoupl meziročně o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 1,6 procenta.
