Zpomalení růstu vojenského rozpočtu v Číně podle agentury AP odráží zvolňování čínské hospodářské expanze i snahu o modernizaci armády zahrnující výrazné snížení počtu vojáků. Hrubý domácí produkt Číny v loňském roce stoupl o 6,9 procenta. Růst druhé největší ekonomiky světa tak byl nejpomalejší za čtvrt století.
Analytik Bondži Obara z institutu Tokyo Foundation se domnívá, že k poklesu vojenských výdajů přispívá rovněž snaha čínské vlády o vymýcení korupce. „Protikorupční kampaň vede k tomu, že se méně peněz ztrácí a výdaje jsou efektivnější,“ uvedl.
Podle mluvčí parlamentu je rozpočet na obranu založen na potřebách čínské armády, stavu čínské ekonomiky a vývoji rozpočtových příjmů. Rostoucí výdaje na zbrojení v Číně vyvolávají v okolních zemích obavy, a to zejména kvůli čím dál agresivnějšímu postoji Pekingu k teritoriálním sporům ve Východočínském a Jihočínském moři. „Sladěním vojenských výdajů s ekonomickým růstem by Čína mohla čelit domácí a zahraniční kritice,“ uvedl Obara, který dříve působil jako vojenský atašé na japonské ambasádě v Pekingu.
Nedostatečně transparentní financování armády
Čína je často kritizována rovněž kvůli nedostatečné transparentnosti výdajů na zbrojení. „Čína musí být transparentnější a vysvětlovat své vojenské výdaje mezinárodní komunitě,“ řekl dnes japonský ministr obrany Gen Nakatani. „Je klíčové, aby Čína nenarušovala rovnováhu v regionu a aby přispívala k mezinárodní stabilitě,“ dodal.
Čínský prezident Si Ťin-pching nyní pracuje na modernizaci armády, která zahrnuje snížení počtu vojáků na dva miliony z 2,3 milionu a přeměnu velitelské struktury pocházející z dob studené války. Proti reformám se však staví vojáci a důstojníci, kteří mají obavy o svá pracovní místa, píše agentura Reuters.
