Finanční instituce napříč Čínou – včetně státních a komerčních poskytovatelů půjček, zemědělských kooperativ i zahraničních bank – loni vydělaly 1,25 bilionu jüanů (198 miliard dolarů), což je o 39 procent více než o rok dříve, oznámil čínský bankovní regulátor. Ekonomika v tutéž dobu rostla tempem 9,2 procenta oproti 10,4 procentům v roce 2010.
Číně teď dělají vrásky hlavně klesající ceny nemovitostí, které by mohly způsobit bankrot developerů, kteří si na ně vzali půjčky. Mohutné infrastrukturní projekty a budovy stavěly na dluh i místní vlády. Ty patří mezi největší dlužníky a jejich bankrotu se analytici bojí nejvíce. Pokud by čínská realitní bublina praskla, počet špatných úvěrů v bankách by se dramaticky zvýšil, což by vzhledem k velikosti bank mělo nedozírné důsledky.
Jen pro představu: „velká čtyřka“ největších čínských bank měla v únoru bilanci 51,3 bilionu jüanů. To je velikost německé, francouzské a britské ekonomiky dohromady.
Počet půjček se už vloni snížil o šest procent, oznámil regulátor s tím, že dále doporučuje podporovat spíše malé projekty a klíčové projekty z infrastruktury. Špatných úvěrů mají čínské banky v hodnotě 1,05 bilionu jüanů, což je jen 1,8 procenta všech půjček, oznámil regulátor.
Ve strachu z prasknutí bubliny nutí regulátor banky mít vyšší kapitálové rezervy, podobně jako se to děje v Evropě. Do konce roku 2013 musí čínské banky zvýšit kapitálovou hodnotu na 11,5 procenta aktiv a jejich Tier 1 bude muset být nejméně 9,5 procenta. To je přísnější podmínka než pro americké a evropské banky.
Během loňského roku projevily čínské banky obrovskou žízeň po kapitálu, když si sedm největších z nich podle odhadů Citigroup na trzích řeklo o 323,8 miliardy jüanů. Další masivní kapitálové navýšení nastane podle analytiků v příštích měsících. Získaný kapitál ale banky vyplácejí v dividendách vlastníkovi, kterým je stát. „V tom je ten nesmysl. Obrovská suma peněz jen jde z jedné kapsy do druhé, což má navodit dojem síly, která tu ale vůbec není,“ uvedl k čínské finanční politice analytik a autor knihy „Rudý kapitalismus“ Fraser Howie pro New York Times.
