Asijská banka pro infrastrukturní investice (AIIB), jak Peking fond nazval, odstartuje podle zdrojů listu The Financial Times se stovkou miliard dolarů. Svou velikostí tak konkuruje Asijské rozvojové bance (ADB), která v regionu funguje už desítky let s navlas stejným cílem: podpořit regionální růst.
Hlas Pekingu má ovšem v ADB oproti Japonsku a USA jen třetinovou váhu, s čímž se Číňané už nehodlají smiřovat. Jednou z prvních investic nového asijského fondu má být přímé železniční spojení mezi Pekingem a Bagdádem.
„Čína cítí, že v institucích, jako je Asijská rozvojová banka nebo Světová banka, nic nezmůže, tak si obdobný podnik založí sama,“ uvádí zdroj listu. Většinu peněz fondu zajistí Peking, zbytek připadne na přibližně dvě desítky zemí, které Číně účast v paktu přislíbily.
Rychlý vznik fondu
Peking nehodlá se vznikem fondu otálet. Peníze by měl mít po kupě do konce tohoto roku, do ředitelského křesla pak usedne Ťin Li-čchün, který má pro správu obrovského majetku tu nejlepší kvalifikaci. Řídil totiž Čínský státní fond bohatství (CIC) investující bezmála šest stovek miliard dolarů z přebytků zahraničního obchodu země.
Podle expertů souvisí snaha Pekingu s přetlakem volných peněz, stejně jako nedostatkem investičních příležitostí na domácí půdě. Podle odhadů Organizace spojených národů by tak letos měla Čína poprvé v historii investovat více za Velkou zdí než doma. Pokud jde o investice do infrastruktury, zůstává Asie hladová. Podle ADB bude muset region v příštích šesti letech vydat na tyto projekty kolem 800 miliard dolarů.
Kazachstán: Znovuzrození hedvábné stezky
