Výnos z daně na nezdravé potraviny a alkoholické nápoje by měl podle představ italského ministra zdravotnictví Renata Balduzziho sloužit na financování a výstavbu nemocnic. Balduzzi ale zatím nijak nespecifikoval, jaké potraviny by do skupiny „nezdravých“ patřily. Píše o tom římský deníku La Repubblica.
Itálie se navzdory pověsti země, ve které se kvalitně a zdravě jí díky takzvané středomořské dietě, tedy stravě bohaté na čerstvou zeleninu, ryby a lehce stravitelné tuky, potýká s epidemií obezity. Peníze z daně by tak mohly řešit jak problém rozšířené nadváhy, tak i přinést státu dodatečné peníze.
Daň má i své nevýhody
Myšlenka zdanění nezdravého jídla naráží ale i na tvrdou kritiku. Například v Maďarsku je zákon, lidově označovaný jako „daň z chipsů“, považován za velmi kontroverzní především kvůli složení skupiny zdaněných potravin.
Vláda premiéra Viktora Orbána tam zákonem o „dani národního zdraví“ zasáhla například výrobce přesolených a přeslazených potravin nebo kofeinových nápojů. Kvůli tlaku domácích výrobců nejsou na seznamu třeba lokální speciality jako suché salámy či čabajky, ani jídlo z fastfoodů.
Maďarsko s novým zákonem dokonce také přišlo o lukrativní investice. Například výrobce brambůrků Chio zrušil už schválenou stavbu továrny.
Úvahy o zavedení „hranolkové daně“ na tučné či nezdravé potraviny v Česku nepodpořil ministr zemědělství Petr Bendl. Podle něj není vhodné ji zavádět, protože by poškodila české zemědělce a snížila jejich konkurenceschopnost. Bendl dodal, že by tím například byl ohrožen obchod s brambory.