Menšinový kabinet premiéra Larse Lökkeho Rasmussena schválil návrh obnovení kontrol na hranicích v květnu na nátlak pravicově populistické Dánské lidové strany (DVP). Oficiálně vláda plán zdůvodňuje potřebou bojovat proti přeshraniční kriminalitě. Opatření by se mělo týkat i trajektů ze sousedních zemí. Jako o neoficiálním důvodu se mluví o strachu z přílivu imigrantů.
Dánské plány ale narazily na kritiku Evropské komise, podle které by mohlo jít o porušeních schengenské dohody o volném pohybu osob. Nesouhlasí ani vlády sousedních států.
Kodaň tvrdí, že nový systém je v souladu se Schengenem. Na hranicích totiž mají být rozmístěni pouze celníci, nikoli policisté. Prováděny by neměly být ani pasové kontroly. Christensen dnes DPA řekl, že na hranicích s Německem zatím bude nasazeno 30 celníků, kteří budou provádět jen namátkové kontroly.
„Valná většina všech cestujících si toho ani nevšimne,“ ujistil ministr. Němečtí turisté mířící nyní k dánskému pobřeží Severního moře se podle něj nemusejí obávat „kolon ani jiných omezení“.
Tlak na změnu schengenských pravidel
Země schengenského prostoru mohou v případě ohrožení vnitřní bezpečnosti či veřejného pořádku zavést na vnitřních hranicích dočasně i pasové kontroly.
Některé země v čele s Francií po zkušenostech s vlnou uprchlíků ze severní Afriky nedávno kritizovaly fungování schengenského prostoru a volají po rozšíření výčtu situací, během nichž může členský stát EU jednostranně zavést kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Proti tomu je například i Česká republika.
Schengenský prostor nyní tvoří země EU s výjimkou Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Zapojeny jsou i země mimo sedmadvacítku - Island, Norsko a Švýcarsko. Česko přistoupilo v prosinci 2007.
