Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Česko z fondu získá 8,7 miliardy eur, tedy asi 230 miliard korun. Výsledek summitu je pro Česko dobrý, řekl premiér Andrej Babiš.
Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích. Česko bude z fondu obnovy a rozpočtu EU v příštích sedmi letech čerpat 35,7 miliardy eur, uvedl premiér. Oproti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur.
Zda si Česko vybere i svůj podíl z balíku úvěrů, bude podle premiéra záležet na tom, za jakých podmínek si nakonec Evropská komise na finančních trzích peníze vypůjčí. „Pokud podmínky, za nichž si bude půjčovat Evropská komise, budou podstatně výhodnější, tak si půjčíme. Ty podmínky ale nyní neznáme,“ uvedl český premiér.
Podle Babiše je důležité, že si Česko vyjednalo možnost převádět až 25 procent příspěvků mezi jednotlivými strukturálními fondy podle svých potřeb.
„Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ komentoval vyčerpávající jednání viditelně spokojený Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.
Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.
Celková výše grantů ve fondu obnovy bude 390 miliard eur, na půjčky v něm bude připraveno 360 miliard. Právě tento poměr byl hlavním sporným tématem jednání, kvůli němuž odmítaly takzvané šetrné státy k dohodě přistoupit. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko obávající se velkého společného zadlužení si nakonec vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur.
Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií COVID-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů; kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad.
Čerpání z fondu bude spojeno s plněním národních reformních programů, k nimž se bude muset zavázat každá země. Klíčové je, že investice z fondu i z rozpočtu jsou spojeny s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství, uvedla šéfka unijní exekutivy.
Půjčku by státy měly splácet do poloviny století, k čemuž jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.
Summit, který skončil ráno, začal v pátek a byl původně plánován jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu společenství z prosince 2000, kdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí východní rozšíření evropského bloku.
„EU má po dnešku nový velký fond. Říká se mu fond obnovy, politici jej lakují na zeleno. Skoro 28 procent jeho peněz půjde Itálii. Ve skutečnosti jde tedy spíše o fond záchrany Itálie,“ uvedl na Twitteru analytik a ekonom Lukáš Kovanda z Czech Fund. „Ještě věcnější ale je hovořit o vzniku dluhové unie, zárodku unie fiskální. Po ní mnozí volají léta,“ dodal.
