Ekonomika Francie děsí eurozónu, pomalé reformy ohrožují i ostatní státy

Francouzský prezident François Hollande.

Francouzský prezident François Hollande. Zdroj: ctk

Pesimistické údaje o pohybu HDP ve druhém čtvrtletí vyvolaly v eurozóně napětí a snahu najít největší viníky. Podle mnohých názorů ohrožuje křehkou stabilitu skupiny Francie, která není schopna provést potřebné reformy. Brusel navíc vylekalo prohlášení ministra financí Michela Sapina, že země letos nesplní stanovený cíl pro rozpočtový deficit.

Francouzská ekonomika ve druhém kvartálu, stejně jako v prvním, vykázala nulu. Nikdo už nevěří prognóze o letošním procentním růstu, ministerstvo financí ji snížilo na polovinu. „Poslední tři nebo čtyři roky jsme nebyli schopni zlepšit růstový mechanismus. Ve francouzské ekonomice neexistuje žádná reálná síla a žádný skutečný impulz,“ řekl Financial Times Philippe Waechter ze společnosti Natixis Asset Management v Paříži.

Experti také zdůrazňují, že zemi, jež se potýká s rekordní jedenáctiprocentní nezaměstnaností, pravděpodobně nečeká do roku 2016 nárůst počtu pracovních míst.

Sapin: Za špatný výkon země může EU

Ještě větší zděšení než údaje o ekonomice vyvolaly Sapinovy výroky týkající se schodku. „Je naprosto nezbytné přizpůsobit tempo snižování rozpočtového deficitu výjimečné situaci, ve které teď jsme,“ podotkl s tím, že vinu za špatný hospodářský výkon země nese celá EU. Aktuálně se tedy očekává, že francouzský schodek letos přesáhne čtyři procenta HDP a ani příští rok se jej nepodaří stlačit na tři procenta. Paříž přitom už dostala od Bruselu dvakrát odklad pro splnění předepsaného čísla. Panují navíc obavy, že bude společně s Itálií usilovat o celkové uvolnění fiskálních pravidel.

Z Německa i z dalších států se však ozývají názory, že si Francie přivolává problémy vlastní neschopností. „Paříž by měla přestat žádat od Berlína prorůstová opatření a raději se soustředit na své strukturální reformy,“ vzkázal podle Bloombergu šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Britský ekonomický institut CEBR před týdnem dokonce varoval, že pomalé tempo francouzských reforem ohrožuje celou eurozónu.


tradingeconomics.com

Ekonomové připouštějí, že prezident François Hollande a nová vláda Manuela Vallse od jara zvýšili úsilí, když oznámili daňové škrty a snížení veřejných výdajů na příští roky. Podle nich je to však málo. Soukromý sektor si stěžuje, že mezi rokem 2009 a loňskem stoupla v zemi daňová zátěž ze 41 procent HDP na 45,7. Přes ohlášené úlevy ve firmách panuje nervozita, že se daně znovu mohou kdykoli zvýšit.

I Hollande patrně ztrácí víru, že se mu podaří situaci zvládnout. Oznámil, že v roce 2017 nehodlá kandidovat, pokud nedosáhne růstu pracovních míst. „Nejsem hluchý, slyším hněv, vidím nespokojenost,“ uvedl.

Česká ekonomika zpomaluje