Svržení bývalého režimu v roce 2011 zemi přineslo určité politické výdobytky. Uskutečňování hospodářských reforem ale proti tomu postupuje pomalu.
Tuniský parlament nedávno schválil zákony o bankovnictví a o posílení nezávislosti tuniské centrální banky. V obou případech reformy požadovali mezinárodní věřitelé.
SB dnes uvedla, že nový pětiletý úvěrový program poskytne Tunisku peníze na podporu hospodářského růstu a tvorbu pracovních míst.
Svržení režimu autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího vedlo v roce 2011 k vlně lidových protestů i v jiných zemích, což vešlo ve známost jako takzvané arabské jaro.
Tunisko, které je označováno za příklad demokratizace v arabském světě, čelí od revoluce násilí džihádistů a jeho ekonomika skomírá. Problémy dál zhoršily tři loňské útoky islámských radikálů, které dolehly na cestovní ruch. Turistika tvoří zhruba sedm procent hrubého domácího produktu Tuniska.
Na novém úvěrovém programu se s Tuniskem nedávno dohodl Mezinárodní měnový fond (MMF). Během čtyř let má zemi poskytnout asi 2,8 miliardy dolarů (67 miliard korun).
