Zavedením dočasných kontrol na hranicích Švédsko reagovalo na mohutný příliv uprchlíků do země. Opatření bude platit deset dní s tím, že může být prodlužováno. Kontroly probíhají na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a z Německa. Stockholm chce tímto způsobem zajistit, že uprchlíci přicházející do Švédska budou náležitě registrováni.
Slovinská policie oznámila, že od poloviny října do země dorazilo 180 tisíc migrantů. Slovinsko začalo ve středu s výstavbou plotu na hranici s Chorvatskem, jeho cílem ale prý není uzavření hranic, ale usměrnění toku migrantů. Podle Chorvatska, přes které uprchlíci do Slovinska proudí, je ale krok Lublaně zbytečný a jde o plýtvání penězi. Navíc chorvatské úřady tvrdí, že slovinský plot na sedmi místech zasahuje do chorvatského území, a požadují, aby byl odstraněn. Lublaň to ale popírá.
Do Slovinska dnes vyrazily vlakem zhruba tři desítky českých vojenských zdravotníků a ženistů společně s technikou. V zemi mají pomoci řešit problémy spojené s migrací a mají tam působit do poloviny prosince.
V oblasti Balkánského poloostrova pomáhají uprchlíkům i čeští dobrovolníci. Po uzavření jejich základny na srbsko-chorvatském hraničním přechodu Berkasovo-Bapska působí Češi v nedalekém srbském městě Šid. Po dohodě s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a srbským komisariátem by měl v Šidu, kde migranti přestupují na vlak do chorvatského města Slavonski Brod, pomáhat dvacetičlenný tým.
Peníze výměnou za imigranty
Na dvoudenním summitu k migraci, který se konal ve Vallettě, nabídla Evropa africkým státům finanční pomoc, vznik příslušného svěřeneckého fondu byl podepsán dnes ráno. Peníze mají pomoci africkým zemím s řešením příčin současné migrační krize. Takzvaná visegrádská skupina (V4 - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) oznámila, že společně zvýší příspěvek do fondu na pomoc Africe o 400 tisíc eur (zhruba 11 milionů korun). Poskytne také 300 lidí navíc do evropských agentur, které se zabývají ostrahou hranic a azylovou politikou, uvedl během jednání na Maltě český premiér Bohuslav Sobotka.
Evropa ale naopak žádala daleko větší ochotu afrických metropolí spolupracovat a přijímat zpět ty, kdo v Evropě s žádostí o azyl neuspějí. Státy EU a Afriky se rovněž shodly, že imigrační úředníci z desítky zemí Afriky začnou už v prvních měsících příštího roku v zemích EU pomáhat s určováním národnosti a identifikací migrantů tak, aby bylo možné je případně vrátit zpět.
K současné situaci v Evropě se na závěr jednání vyjádřil šéf summitu evropské osmadvacítky Donald Tusk. Zachování schengenského prostoru volného pohybu je podle něj závod s časem. „Nynější vývoj v Německu, Švédsku a Slovinsku a v dalších zemí ukazuje naprosto jasně, jak velkému tlaku členské země (Evropské unie) čelí,“ prohlásil Tusk. Základní podmínkou je podle něj obnova efektivní kontroly vnější hranice „Schengenu“.
