EU se bojí nové vlny uprchlíků ze Sýrie

Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc.

Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc. Zdroj: UNHCR

Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc.
Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc.
Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc.
Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc.
Od začátku bojů Sýrii opustily dva milony lidí, každým dnem odejde dalších pět tisíc.
13
Fotogalerie
Evropská unie řeší, jak si poradit s prchajícími oběťmi syrského konfliktu. Ochránci lidských práv ji vyzývají, aby pro ně učinila víc. Ze zemí, které se s přílivem běženců potýkají nejvíc, zaznívají žádosti o pomoc. „Musíme se připravit na možnost ještě většího náporu,“ řekl včera v Evropském parlamentu eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.

Jeho varování je opodstatněné. Ze Sýrie utekly už přes dva miliony lidí. OSN přitom očekává, že do konce roku přibude zhruba milion dalších a příští rok dva. Naprostá většina Syřanů hledá bezpečí v nedalekých zemích – Turecku, Jordánsku, Libanonu či Egyptě. Do Evropy se jich přesto dostalo kolem padesáti tisíc, nejčastěji přes turecko-bulharskou hranici.

Sofie se obává, že ještě letos by do země mohlo dorazit až deset tisíc dalších běženců. Na evropské poměry chudé Bulharsko tvrdí, že potřebuje finanční pomoc z Bruselu, aby si s nimi dokázalo poradit. Uvádí, že na každého uprchlíka měsíčně vynaloží 600 eur, průměrná mzda v zemi je přitom téměř o dvě stě eur nižší. „Pracujeme na minimalizaci rizik nejen pro Bulharsko, ale i pro Evropskou unii,“ podotkl ministr vnitra Cvetlin Jovčev.

I další země na periferii, Itálie a Řecko, jsou názoru, že by se zodpovědnost za běžence měla v EU spravedlivě rozdělit. V Evropském parlamentu včera také zaznělo, že by unie měla ukázat solidaritu syrským sousedům a ulehčit jim.
Například Německo už dříve nabídlo v rámci speciálního programu dočasné útočiště pěti tisícům Syřanů, kteří se tam přesouvají z Libanonu. Pět stovek osob se rozhodlo přijmout Rakousko. Zapojily se i některé jiné unijní země, OSN ale stále hledá umístění pro další uprchlíky.

Země původu žadatelů o azyl v EU (II. čtvrtletí 2013)
Rusko 16 845
Sýrie 8310
Kosovo 8140
Afghánistán 6075
Pákistán 5965
Somálsko 4285
Srbsko 3330
Írán 3265
Bangladéš 2655
Albánie 2570
Celkem 103 850

Zdroj: Eurostat

Podle aktuálních údajů Eurostatu ve druhém čtvrtletí požádalo v EU o azyl přes sto tisíc lidí, což představuje padesátiprocentní meziroční nárůst. Syřané patří společně s Rusy a Kosovany mezi nejčastější zájemce o útulek. Zatímco čtyři pětiny ruských žádostí skončily odmítnutím, téměř devadesát procent syrských bylo vyřízeno kladně.

Drtivá většina Rusů žádá o azyl v Německu či Polsku, Kosované mají enormní zájem o Maďarsko. V případě Syřanů jsou na prvních třech místech Německo, Švédsko a Británie.

Reakce na Lampedusu
Šéf Evropské komise José Barroso v reakci na nedávné ztroskotání lodi se stovkami uprchlíků u ostrova Lampedusa slíbil Itálii 30 milionů eur na pomoc s běženci. Eurokomisařka pro vntitřní záležitosti Cecilia Malmströmová už předtím řekla, že EU by měla posílit operace agentury Frontex a lépe sledovat Středozemní moře. Frontex má ale v současnosti jen čtyři lodě, dvě helikoptéry a dvě letadla, což k monitoringu a záchraně obětí z přetížených lodí zdaleka nestačí.

Radek Palata: Rezoluce k Sýrii spravedlnost nepřinese