Další sankce proti Rusku by byly velmi drahé, obává se Evropa | E15.cz

Evropa se bojí odvety za případné sankce. České firmy mají v Rusku potíže už delší dobu

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Západ v posledních týdnech složitě ladí sankce, které by měly sílu ukončit případný ruský vpád na Ukrajinu. Evropa je v mnohem zranitelnějším postavení než USA, obává se hlavně o dodávky ruského plynu. Jeho náhrada zkapalněným plynem LNG ze Spojených států či Kataru je dlouhodobou záležitostí. České firmy to v Rusku nemají snadné už delší dobu, kromě následků postihů za anexi Krymu na ně dopadla roztržka Prahy s Moskvou kvůli Vrběticím.

Hromadění ruských vojáků u ukrajinských hranic, verbální přestřelky a vyklízení ambasád v Kyjevě přispívají k obavám, že ozbrojený konflikt na Ukrajině je reálnou hrozbou. Západní země jsou tak pod čím dál větším tlakem, aby připravily odpověď na případný ruský útok. Ve hře jsou mimo jiné postihy ruských bank i vyloučení Ruska ze sítě mezinárodních plateb SWIFT, což by podle některých expertů ruské ekonomice způsobilo velké škody.

Plynové zásobníky hlásí podstav

Jenže proti této možnosti se poměrně rázně postavila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Odpojení všech bankovních transakcí by bylo možná tím největším klackem, ale ne nutně nejostřejším mečem,“ uvedla minulý týden.

Země západní Evropy v čele s Německem jsou přitom obecně méně ochotné jít do ostrého střetu s Moskvou. Především se obávají, že by mohly přijít o dodávky zemního plynu v době, kdy jsou evropské zásobníky poloprázdné a kontinent čelí i potížím s výrobou elektřiny z jiných zdrojů.

„Evropské ceny energií vzbuzují velké znepokojení,“ řekl Bloombergu expert na východoevropské trhy Tim Ash z BlueBay Asset Management. Ruský prezident Vladimir Putin si podle něj přeje, aby se Evropa bála, že přijde v chladném období ropu o plyn. „Chce, aby neudělali nic, pokud půjde na Ukrajinu,“ dodal.

Evropa se přitom už dlouhé měsíce potýká s omezenými dodávkami suroviny z Ruska. „Zásobníky jsou nyní na 47 procentech kapacity. Normálně jsou v tuto roční dobou kolem šedesáti,“ řekl Deutsche Welle Bernd Weidensteiner z Commerzbank.

Už před Vánocemi starý kontinent částečně zachraňovaly dodávky zkapalněného plynu původně určené pro asijský trh. O víkendu se objevily zprávy, že Washington vyjednává s Katarem o pomoci Evropě dovozem jeho LNG, pokud by byla od ruské suroviny odříznuta.

LNG je pouze částečné řešení

Jenže Moskva dodává do Evropy přibližně čtyřicet procent její plynové potřeby, zalepit případnou díru tak bude složité. „LNG to nedokáže kompenzovat,“ podotkl Weidensteiner. Exportéři podle něj nebudou mít dostatek volné kapacity a evropská infrastruktura ani není uzpůsobena na tak významnou konverzi.

Společenství má však na Kreml velkou páku v podobě čerstvě postaveného, ale dosud nezprovozněného plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět ruskou surovinu do Německa po dně Baltského moře. Je však otázka, zda ji bude ochotný použít.

Zatímco německý kancléř Olaf Scholz uplynulý týden opatrně připustil tuto možnost, rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg v neděli zopakoval, že sankce by se potrubí neměly týkat. Naopak nevyloučil odpojení Ruska od SWIFT.

Obavy z následků trestů a protiruské odvety nekončí u plynu. Rusko je významným obchodním partnerem Evropské unie a na jeho trzích působí velké společnosti, jako jsou IKEA, Volkswagen či Carlsberg. Studie dopadů minulých sankcí za anexi Krymu v roce 2014 ukazují, že především Německo utrpělo značné ztráty.

Kielský ústav pro světovou ekonomiku v roce 2017 spočítal, že zatímco Rusko přišlo kvůli postihům o obchody v hodnotě 36 miliard dolarů, Německo o 23 miliard, Francie, Polsko a Nizozemsko o čtyři až pět. Představitelé českého byznysu upozorňují, že ránu podnikatelům v Rusku zasadily nejen předchozí sankce, ale také dramatické ochlazení česko-ruských vztahů v souvislosti s vrbětickým útokem.

Rusko je soběstačnější

„Upřímně řečeno, už není příliš mnoho prostoru pro to, aby se situace ještě více zkomplikovala,“ tvrdí předseda Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust. Jeho slova potvrzuje i Ladislav Semetkovský, šéf společnosti Primoco UAV, která vyrábí bezpilotní letadla.

„Aktivity v Rusku jsou v důsledku politické situace úplně mrtvé,“ konstatoval. Vysvětluje, že společnost vyváží materiál dvojího užití, tedy produkty, které se kromě civilních účelů dají využít i k vojenským. „Dneska na něj nikdo do Ruska nevydává licence,“ podotýká s tím, že firma právě ruší ruskou pobočku.

Obává se navíc, že příležitost působit na ruském trhu pro mnohé firmy skončila definitivně, protože Rusko v reakci na minulé sankce nabývá v mnoha směrech na soběstačnosti. Týká se to především strojírenství a technologií, ale také zemědělství a potravinářství.

„Před deseti lety v Moskvě člověk neviděl ruský jogurt, vše byl dovoz z Francie, Itálie. Dnes je to téměř ze sta procent ruská výroba,“ uzavírá Semetkovský.

Ozbrojený konflikt by měl pochopitelně dopady i na český byznys na Ukrajině, kde podnikají zejména firmy v oblastech energetiky, infrastruktury a strojírenství, například MND či slovenská společnost Minerfin, která patří miliardářům kolem Tomáše Chrenka.

České firmy na Ukrajině se invaze nebojí

„Působíme v oblasti západní Ukrajiny, ve shodě s našimi ukrajinskými partnery tam nevnímáme žádné bezprostřední ohrožení. Situaci však nepodceňujeme, jsme připraveni případně okamžitě zabezpečit naše zaměstnance a bezpečně přerušit naše aktivity v oblasti,“ sdělila mluvčí MND Dana Dvořáková. 

Vyostření situace se neobává Petr Žirovnický z rodinné firmy Brunnthaller, která exportuje technologie pro chov hospodářských zvířat a působí v několika ukrajinských oblastech. „Nedomnívám se, že by se Putin chystal Ukrajinu napadnout,“ řekl s tím, že jde o politické a propagandistické hry.

"Nic nenasvědčuje tomu, že by se Ukrajinci připravovali na mimořádnou událost. Nejsou fronty v supermarketech, regály jsou naplněné stejným sortimentem, ceny benzinu nevyrostly, na letištích se nezvětšil počet cestujících," líčí dění ředitelka kanceláře CzechTrade na Ukrajině Oksana Antonenková. Agentura však všem exportérům doporučuje, aby dodávky realizovali na základě platby předem a při sestavování smluv s právníky detailně konzultovali bod týkající se mimořádných okolností.

„Devadesát procent našich partnerů věří, že to do stadia ozbrojeného konfliktu nedojde, současná situace ale nikomu na klidu nepřidává. Kdyby došlo na střílení, veškeré aktivity končí,“ zdůrazňuje Masopust.

Ohrožená ukrajinská pšenice

  • Ukrajině se přezdívá obilnice Evropy, případný vleklý konflikt by patrně způsobil problémy s nedostatkem zemědělských komodit zejména na severu Afriky a Blízkém východě.
  • Země je velkým exportérem ječmene, kukuřice, žita a slunečnicového oleje, klíčovou komoditou je však pšenice. V roce 2020 vyvezla zhruba osmnáct milionů tun pšenice, což z ní dělá pátého největšího vývozce na světě, podotýká magazín Foreign Policy.
  • Na pšenici z Ukrajiny je silně závislý Libanon, který se nachází na pokraji kolapsu. A z podstatné míry také další nestabilní země, jako jsou Jemen a Libye. Velkým dovozcem je také Egypt. Pro tyto státy by mohly mít výpadky dodávek katastrofální důsledky.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery