„Jistou úlevu pro potřebné to rozhodně znamená, nemůžeme toto moratorium podcenit, avšak lidi nevystěhovávají z jejich bytů proto, že neprojevují vůli splácet úvěr či hradit plyn, elektřinu a nájemné. Tito lidé nemají z čeho platit,“ vysvětluje známý bojovník za práva nemajetných, předseda Maďarského sociálního fóra Endre Simó. Podle něj se stejně většina dotčených rodin během zimy nedokáže postavit na nohy a na jaře se opět ocitne v ohrožení.
Typickým příkladem je Zoltán Balázs z města Salgótarján na severu Maďarska. Žije z podpor, nestíhá platit všechny účty, na nájemném se mu už nahromadil dluh 150 tisíc forintů (téměř čtrnáct tisíc korun). Za elektřinu dlužil 65 tisíc forintů, sumu zaplatil, ale nájemné hradí jen každý druhý měsíc. Už ho měli vystěhovat, ale díky moratoritu z toho prozatím sešlo. „Lidé trochu zpohodlní, další odklad je nepodněcuje k úsilí dluhy splatit,“ obává se viceprezident Maďarské maltézské charity Miklós Vecsey.
V posledních letech je počet rodin, které se v důsledku exekucí dostanou na ulici, poměrně stabilní. „Znamená to dvě stovky případů,“ tvrdí předseda komory soudních exekutorů Miklós Kejniker, ale dodává, že se to netýká exekucí samospráv. Ty se k tomuto řešení uchylují tříaž čtyřtisíckrát ročně, hlavně kvůli dluhům za vodu, elektřinu, plyn, topení, daně, ale často i v důsledku dělení majetku po rozvodu.
Ačkoli se množství ukončených exekucí zatím výrazně nezvýšilo, prudce vzrostl počet exekučních iniciativ a rozhodnutí. Nárůst je důsledkem toho, že od léta 2010 už platební výzvy neposílají soudy, ale vedoucí obecních úřadů. Krejniker tvrdí, že se tím vyřizování výrazně urychlilo a postupně se zřejmě podaří vyřešit všechny nahromaděné a zpožděné případy.
Letos bylo vypsáno téměř třicet tisíc exekučních dražeb na domy či byty, prodalo se 2700 nemovitostí, z toho 1600 bytů a rodinných domů. „Rozdíl mezi ohlášenými a uskutečněnými dražbami vyplývá z toho, že převážná většina dotčených vyrovná dluhy těsně před licitací,“ konstatuje předseda komory.
Pro instituce ve vlastnictví státu a samospráv také platí jedno o trochu delší moratorium. V období od 15. října do 15. dubna v nich není možné vypnout topení.
Dluží půl milionu domácností
Moratorium na exekuci umožňuje zákon z roku 1994. Neplatí však pro ty, kteří obsadili byt či dům svévolně – ty mohou exekutoři a policisté vystěhovat i v nejtužších zimách. Aktivista hnutí Město patří každému Csaba Papp uvádí, že podle jejich průzkumů má v Maďarsku nějaký dluh na nájmu, režijních nákladech či vůči bankám půl milionu domácností. To znamená přibližně dva miliony lidí. Čerstvé údaje bankovního dozoru hovoří, že v závěru roku čeká na nucenou exekuci 2700 nemovitostí a za opožděné platby visí tato hrozba nad 112 tisíci byty či domy.
Maďarská opozice má novou naději. Jmenuje se Gordon Bajnai
