K meritu věci míří už začátek posudku, nazvaného Bomba Muslimského bratrstva. „My Egypťané jsme připraveni vyhladovět pro atomovou bombu až k smrti,“ cituje Stock mluvčího bratrstva Hamdiho Hassana.
Stock přiznává, že jde o výrok z roku 2006. Na závažnosti situace to však podle něj nic nemění. Nejistota, jak daleko Egypťané s vývojem jaderných zbraní pokročili, je totiž značná. Jisté naopak je, že jaderný program mají – Mezinárodní agentura pro atomovou energii v roce 2004 objevila v reaktorech stopy vysoce obohaceného uranu.
Ví se také o plutoniu, ale je záhadou, kolik ho země vyprodukovala. Tezi, že pokrok není příliš velký, podporuje argument o skromných finančních prostředcích na jaderné aktivity za minulého režimu.
Jenže to se může v éře islamistického prezidenta Muhammada Mursího změnit. Nová hlava státu využila všech dosavadních zahraničních cest ke shánění peněz pro „elektrárny“. V Číně takto dosáhl na tři miliardy dolarů. V údajném rozhovoru s tamními egyptskými emigranty uvedl, že půjdou na oživení atomových plánů.
Dalšími důležitými dárci jsou Saúdská Arábie a Katar s dokonce dvaceti miliardami dolarů. Zájem o výstavbu potřebných bloků a dalších zařízení daly najevo firmy z Kanady, Francie, Ruska, Koreje či USA. Navzdory faktu, že Mursí zatím žádné politické rozhodnutí neučinil.
Čtěte také:
Egypt udeřil ze vzduchu na ozbrojence na Sinaji
V Egyptě hrozí únosy, varují diplomaté
„Je přirozené, že o zbraních nepadlo ani slovo. Je přece nemyslitelné, že by se Saúdové či Katarci nechali vtáhnout do takového podezření,“ píše FAZ. Křehkou rovnováhu ale může změnit cesta do Teheránu, který nabízí Káhiře pomoc. „V civilním využití atomu nemůže Írán sdělit nic, co by 1200 vysoce kvalifikovaných egyptských specialistů nevědělo a neumělo,“ míní experti.
Nebezpečné Mursího mlčení
Muhammad Mursí, který je v úřadu od června, dobře ví, o jak citlivé téma jde. K požadavkům spolustraníků z Muslimského bratrstva, kteří považují jadernou bombu za přikázání doby a učinný zastrašovací prostředek v konfliktu Arabů s Izraelci, takticky mlčí. Politologové upozorňují, že takto dělá dvě věci najednou: nestaví se za přání islamistů, ale ani se vůči nim nevymezuje. Riziko, že znovu propuknou staré vášně z doby, kdy muslimové otevřeně kritizovali Husního Mubaraka za příliš pasivní postoj k jádru, je podle nich velké.
