Fico ustupuje ze slávy, premiérem může být i Sulík

Robert Fico

•

ZDROJ: profimedia.cz

Smer slovenského premiéra Roberta Fica nebude mít v parlamentu ani třetinu poslanců. Před čtyřmi lety vybojoval 83 mandátů a mohl vládnout sám, nyní musí v roztříštěném parlamentu přimět ke spolupráci alespoň tři partnery. Případná dohoda s některými subjekty bude vyžadovat značné kompromisy.

Sobotní volby zcela změnily slovenskou politickou scénu. Čtrnáct křesel mají neonacisté, spolupráci s nimi vylučují i nacionalisté.

Slovenští voliči otřásli místním politickým systémem a pohřbili jakoukoli věrohodnost předvolebních průzkumů. Vítězem sobotních voleb je sice dle předpokladu dosud vládnoucí Smer, sestavit vládu pro něj ale bude velmi náročné. Společně s nejbližším spojencem, Slovenskou národní stranou (SNS), budou mít ve 150členné Národní radě jen 64 poslanců.

V parlamentu bude osm uskupení a premiér Robert Fico musí hledat pomoc i u stran, kterým se chtěl před kláním vyhnout.
Sociální demokracie získala 28 procent hlasů, což je o šestnáct procent méně než minule. Fico připustil, že čekal alespoň 33 procent. Pokusí se však najít koaliční partnery a vyhnout se tak předčasným volbám.

„Sestavování vlády bude asi trvat déle než obvykle,“ podotkl s tím, že bude zapotřebí kompromisů. Situaci mu v tuto chvíli komplikuje očekávaná neochota potenciálního koaličního partnera, promaďarského Mostu-Híd, ke spolupráci se SNS. „Pevná vláda, která dokáže kočírovat Slovensko v nejtěžším období, nevznikne,“ je přesvědčen šéf Mostu Béla Bugár.

Schůdným řešením pro Fica by mohla být menšinová vláda několika stran s podporou dalších. Předseda Směru ale musí překonat nechuť k partnerství s netradičními až protisystémovými uskupeními.

Zároveň není jasné, zda mu někdo z nich půjde naproti. Lídr Obyčejných lidí Igor Matovič vyloučil, že by se jeho devatenáct poslanců projektu sociální demokracie zúčastnilo. Rozhodující tak bude postoj Sítě Radoslava Procházky s deseti mandáty a hnutí Borise Kollára Jsme rodina s jedenácti křesly.

Možnost pravicové vlády

Zklamaný Procházka se po oznámení výsledků jasně nevyjádřil a mile překvapený Kollár hovořil o podpoře pravicové vlády. Do jejího sestavení by se rád pustil Richard Sulík, lídr druhé nejúspěšnější strany. Svoboda a Solidarita má ale jen 21 křesel a jedinou cestou k její vládě bez účasti sociální demokracie je patrně spolupráce celkově pěti subjektů s podporou SNS. „Musíme činit korektní dohody a ty se musí dodržovat a pak nás tam může být i pět,“ podotkl k výhledu Sulík.

Největším šokem voleb je čtrnáct křesel pro Lidovou stranu Naše Slovensko neonacisty Mariana Kotleby. Spolupráce s ní ale podle všeho zůstane tabu pro všechny další subjekty včetně nacionalistů. Její přítomnost v parlamentu může podle některých názorů sloužit jako vhodné alibi některých stran ke spolupráci se Směrem, přestože to předem odmítaly.

Politický chaos na Slovensku je alarmující i z důvodu, že se má země v červenci ujmout předsednictví Evropské unie. Proto se hovoří i o možnosti úřednické vlády, pokud by Fico i Sulík selhali. Jako vhodný kandidát na premiéra je v takovém případě zmiňován nestraník Miroslav Lajčák, ministr zahraničí ve vládě Směru.

Volby plné překvapení
Šéf Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba Autor: Archiv E15 Kotlebův úspěch Lidová strana Naše Slovensko neonacisty Mariana Kotleby se nejen dostala do parlamentu, ale hned s osmi procenty hlasů. Úspěchu partaje šéfa Banskobystrického kraje, která chce chránit Slovensko proti „cikánskému teroru a hordám muslimských imigrantů“, si všímají i světová média. „Kotleba je zarputilý obdivovatel slovenské válečné existence jako nacistického loutkového státu,“ píše BBC.
Šéf strany Síť Radoslav Procházka Autor: Archiv E15 Nezdar Sítě Bývalý prezidentský kandidát Radoslav Procházka na základě předvolebních průzkumů snil o tom, jak s patnácti procenty hlasů sestavuje novou vládu. Nakonec může být rád, že jeho Síť se slabými šesti procenty zasedne v parlamentu. Procházka připustil, že se nedokázal jasně vyhradit vůči Směru, což může být důvodem fiaska. Je připravený jako lídr skončit.
Šéf strany Svoboda a Solidarita Richard Sulík Autor: Anna Vackova, E15 Pohádkový zisk SaS Svoboda a Solidarita Richarda Sulíka se už v předvolebních průzkumech pohybovala kolem pětiprocentní hranice volitelnosti, nakonec se však s nečekanými dvanácti procenty stala druhou nejúspěšnější stranou vůbec. Liberálům se podle všeho podařilo namíchat přitažlivý koktejl – oceňovaný ekonomický program, averze vůči Směru a protiimigrační rétorika.
Šéf Křesťanskodemokratického hnutí Ján Figeľ Autor: CTK KDH končí mimo parlament Ještě poměrně nedávného kandidáta na nejsilnější opoziční stranu a jednu z tradičních formací slovenské politické scény postihl podobný osud jako kdysi silnou SDKU-SD. Na rozdíl od ní ale Křesťanskodemokratickému hnutí pod vedením Jána Figeľa chybělo k tomu, aby usedlo v parlamentu, jen velmi málo. Strana nejspíše doplatila na nekonečné štěpení v posledních letech.
Lídr strany Naše rodina Boris Kollár Autor: CTK Nečitelný podnikatel ve hře Jedenáct poslanců bude mít těžko čitelná strana Jsme rodina podnikatele Borise Kollára. Překvapený výsledkem byl i její lídr. „Jen jsme si koupili tiket a už se dělíme o výhru,“ uvedl. Partaj se vymezuje proti současnému systému a korupci. Mezi její priority patří boj proti nebankovním půjčkám, navrhuje takzvanou exekuční amnestii. Zároveň je protiimigrační.