Ficovu stranu opouští spolu s bývalým premiérem i čtvrtina poslanců
Opoziční sociální demokraty (Směr-SD) někdejšího nejdéle sloužícího slovenského premiéra Roberta Fica opouští spolu s bývalým místopředsedou strany Peterem Pellegrinim dalších deset poslanců, tedy zhruba čtvrtina poslaneckého klubu. Pellegrini, který spolu se zmíněnými kolegy připravuje založení nové strany, dnes před novináři vyjádřil naději, že se k nim přidají další členové Směru-SD. Ficova strana čelí rozkolu po porážce v únorových parlamentních volbách, po kterých skončila v opozici.
Pellegrini už dříve vybídl Fica, dosud jediného předsedy Směru-SD od jeho založení v roce 1999, aby z čela strany odešel. Minulý týden pak oznámil odchod ze Směru-SD. Podle dostupných informací sice Fico nabídl Pellegrinimu funkci předsedy strany, ovšem pod podmínkou, že si sám ponechá vliv na rozhodování o některých klíčových stranických otázkách.
„Naším soupeřem je vládní koalice, její přešlapy. Chceme být hlasem sociální demokracie,“ řekl jeden z nejoblíbenějších slovenských politiků Pellegrini, který od roku 2018 do nástupu nynější vlády Igora Matoviče zastával funkci premiéra. Byl také volebním lídrem Směru-SD, který v letošních volbách nakonec dosáhl lepšího výsledku, než mu předpovídaly průzkumy. Nová Pellegriniho strana by měla vzniknout na podzim.
K Pellegrinimu, který je nyní místopředsedou parlamentu, se přidali také další dva místopředsedové Směru-SD, bývalý vicepremiér Richard Raši a exministr hospodářství Peter Žiga, jakož i bývalá ministryně kultury Ľubica Laššáková. Formální ukončení svého členství ve Směru-SD předpokládají po červencové schůzi parlamentu.
Směr-SD obsadil po únorových volbách ve 150členné sněmovně 38 křesel. Kromě zmíněné skupiny kolem Pellegriniho v květnu stranu opustil jiný poslanec, který se k Pellegrinimu ale nepřidal.
Ficova popularita v posledních letech klesá. Strana pod jeho vedením zaznamenala ústup z dřívějších pozic nejen v parlamentních volbách, ale také ve dřívějších krajských a obecních volbách. Sám Fico neuspěl jako kandidát na funkci hlavy státu v přímé prezidentské volbě v roce 2014 a později ani se snahou stát se šéfem ústavního soudu.