90 minut do konce civilizace. Trump před koncem ultimáta držel v nevědomosti i vlastní armádu
- Ještě pár hodin před Trumpovým ultimátem vůči Teheránu se ve Washingtonu souběžně připravovala diplomatická dohoda i vojenský zásah.
- CNN popisuje, jak do hry vstoupil Pákistán a jak Trump na poslední chvíli oznámil dvoutýdenní příměří.
- Úleva trhů ale rychle narazila na zmatek kolem podmínek dohody i dalšího osudu Hormuzského průlivu.
Ještě v noci na neděli Donald Trump na své síti Truth Social oznamoval vojenský úspěch Spojených států v Íránu. O několik hodin později už ale začal prudce zvyšovat tlak. S blížícím se vlastním ultimátem vůči Teheránu přešel od triumfálního tónu k otevřeným hrozbám. V úterý ráno napsal, že „celá civilizace dnes v noci zemře“ a že nechce, aby se to stalo, „ale pravděpodobně se to stane“. Podle CNN právě tehdy začalo být i uvnitř americké administrativy zřejmé, že nikdo přesně neví, kam až je prezident ochoten zajít.
Zákulisí přitom už několik dní žilo horečnou diplomacií. Podle zdrojů CNN byli v nepřetržitém kontaktu americký vyjednavač Steve Witkoff, Jared Kushner a regionální hráči včetně Pákistánu a Turecka. Cílem bylo jediné: získat alespoň rámcovou dohodu, která by Trumpa přiměla odložit nebo zmírnit odvetu. Ještě několik hodin před vypršením ultimáta ale nebylo jasné, zda taková záchranná brzda vůbec existuje.
Rozhodující den přišel v úterý. Krátce po 15. hodině, tedy pět hodin před Trumpovým termínem, dostal reportér CNN zprávu od zdroje obeznámeného s pákistánským vyjednáváním: „good news“. Současně přišlo doporučení sledovat účet pákistánského premiéra Šehbáze Šarífa. Ten vzápětí zveřejnil výzvu, aby Trump prodloužil svůj deadline o dva týdny, a zároveň požádal Írán, aby na stejnou dobu otevřel Hormuzský průliv. Podle zdrojů obeznámených se situací nešlo o improvizaci. Bílý dům o textu věděl předem a v zásadě souhlasil s jeho hlavními body.
Ani tehdy ale nebylo rozhodnuto. V posledních hodinách před uzávěrkou se připravovala i vojenská varianta. Do Bílého domu byli povoláni ministr obrany Pete Hegseth a šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine. Pentagon měl podle zdrojů připravený seznam cílů zahrnující infrastrukturu, mosty i elektrárny. Americké jednotky na Blízkém východě byly v napětí a počítaly s tím, že ve 20.00 může přijít rozkaz k další eskalaci. Atmosféra byla podle jednoho zdroje vypjatá.
Pak ale přišel prudký obrat. Devadesát minut před vlastním ultimátem Trump oznámil, že bylo dosaženo dvoutýdenního příměří. Na trzích se okamžitě dostavila úleva. Akciové futures rostly, ropa padala a investoři vsadili na to, že dohoda otevře cestu ke stabilizaci situace v Perském zálivu a k obnovení provozu v Hormuzském průlivu.
Právě tady se ale podle rekonstrukce CNN začal příběh téměř okamžitě rozpadat. Už zhruba hodinu po Trumpově oznámení se objevily první známky toho, že si jednotlivé strany obsah dohody vykládají rozdílně. Prezidenta rozčílilo prohlášení íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, která mluvila o vítězství Teheránu. Trump pak zpochybňoval jeho pravost a útočil i na CNN, která o něm informovala.
Ve středu ráno bylo zřejmé, že zmatek není jen v tónu prohlášení, ale i v samotné podstatě příměří. Sporné se stalo hlavně to, zda se dohoda vztahuje také na Libanon. Írán a pákistánští prostředníci naznačovali že ano. Spojené státy i Izrael tvrdily opak. Viceprezident J. D. Vance to později vysvětloval jako „ospravedlnitelné nedorozumění“ a řekl, že Íránci si mysleli, že příměří zahrnuje Libanon. Jinými slovy: ještě ani neuplynul den od oznámení a už se vedl spor o to, co vlastně bylo domluveno.
Stejně rychle se začal drolit i optimismus kolem Hormuzu. Bílý dům tvrdil, že provoz v průlivu se obnovuje a že soukromě registruje větší pohyb lodí. Veřejně ale nic nenasvědčovalo tomu, že by se situace zásadně změnila. Analytik Clayton Seigle pro CNN připomněl, že „můžete mít prohlášení a oznámení“, ale skutečný stav se změní až tehdy, když lodní operátoři uvěří, že je trasa bezpečná.
Právě v tom je časová osa, kterou CNN rekonstruuje, nejvýmluvnější. Nejde jen o příběh příměří, ale o příběh neustálého přepínání mezi dvěma scénáři. Ještě v úterý odpoledne se paralelně chystala diplomatická záchrana i vojenský úder. Ještě pár hodin před vypršením ultimáta nikdo nevěděl, jestli prezident vystoupí s projevem k národu, nebo spustí další fázi války. A sotva Trump oznámil příměří, začala se dohoda rozpadat pod náporem rozdílných výkladů.
Výsledkem je spíš odložená krize než jasný průlom. CNN ukazuje, že Trump na poslední chvíli necouvl z pozice síly, ale spíš přešel z jednoho improvizovaného scénáře do druhého. Trhy si oddechly. Jenže samotná rekonstrukce posledních hodin naznačuje, že pevný plán ve Washingtonu dlouho neměl prakticky nikdo.
