Unijní plynové zásobníky drtí mráz, panika se ale nekoná. Cena suroviny se díky LNG drží dole
- Evropské zásobníky na tom už před zimou nebyly dobře, aktuální mrazy je rychle vyprazdňují.
- Cena suroviny se v ledových dnech zatím zvedla pouze mírně.
- Na starém kontinentě se stabilizovala situace s dodávkami plynu, mohou za to hlavně nové projekty LNG.
Evropu už týden svírají mrazy, někde je počasí extrémní. V severním Finsku teploty atakují -40 stupňů Celsia a v Laponsku uvízly tisíce turistů. Kontinent vstupoval do zimní sezóny se zásobníky zemního plynu v podprůměrné kondici a výběry z nich jsou v posledních dnech vysoké. Aktuálně jsou tak unijní rezervy zhruba na 55 procentech kapacity, což je blízko minimu pro toto období.
Průměrně bývají skladovací prostory kolem půlky ledna plné ze dvou třetin. Situace v jednotlivých zemích se přitom liší. Například největší unijní ekonomiky Německo a Francie jsou pod unijním průměrem.
Česko je na tom lépe než průměr
„České plynové zásobníky se podobně jako ty evropské v prvních deseti dnech roku 2026 vyprazdňují vyšším tempem než v průběhu prosince. Je to výsledek nižších teplot a trvající vysoké spotřeby plynu pro výrobu elektrické energie. Naplněnost českých zásobníků dosahuje 58,4 procenta a je mírně vyšší než touto dobou v roce 2025 a zároveň vyšší než naplněnost zásobníků v EU,“ sdělil Michal Kocůrek z poradenské společnosti EGÚ Brno.
„Těžba ze zásobníků nyní pokrývá asi polovinu denní spotřeby České republiky, což je v zimních měsících běžný stav, technicky jsme připraveni v případě potřeby těžbu dále navýšit,“ konstatovala mluvčí předního provozovatele zásobníků v Česku Gas Storage CZ Simona Hladíková.
Spotřeba plynu přitom v Česku stagnuje. Loni sice v naměřených hodnotách stoupla o sedm procent, ale bylo to dáno chladnějším rokem 2025 oproti tomu předchozímu. „Po teplotním přepočtu mírný meziroční pokles celkové spotřeby potvrzuje dosavadní trend stagnace ve využívání zemního plynu,“ uvedl Michal Macenauer z EGÚ.
V Polsku spotřeba vzrostla na rekord
V Polsku minulý týden denní spotřeba zemního plynu opakovaně dosahovala rekordu a překonala tak výrazně původní maximum z roku 2021. Důvodem je kombinace nízkých teplot a rostoucí role suroviny v energetickém mixu země, která se rychle zbavuje závislosti na uhlí. I tak jsou polské zásobníky na třech čtvrtinách kapacity.
„Do zimní sezóny jsme vstoupili se zcela plnými zásobníky, takže prozatím nejsou žádné zjevné problémy se zásobami. Teoreticky by při současném tempu vyčerpávání mělo být plynu dost na čtyři měsíce,“ napsal polský energetický web WysokieNapiecie.pl.
V sedmadvacítce tak nejsou žádné stopy po panice, přestože ji ruská média opakovaně „varují“ před rychle mizejícími zásobami. Ceny plynu v nizozemském obchodním virtuálním uzlu TTF sice v poslední době vzrostly, ale nijak dramaticky. V současnosti se pohybují kolem třiceti eur za megawatthodinu.
„Vzhledem k dobré dostupnosti dodávek plynu ze všech zdrojů, které nyní země EU využívají, a rostoucí nabídce LNG na globálním trhu, se ani takto výrazně nižší stav zásob neprojevuje negativně na výhledu cen plynu. Ty sice zastavily více než půl roku trvající pokles, ale drží se nadále pod hranicí třiceti eur za megawatthodinu, kde by měly setrvat po celou zimní sezónu,“ míní Kocůrek s tím, že v případě oteplení se nejspíše dá čekat další mírný pokles cen.
Od ruských dodávek přes plné zásobníky k LNG
Vše tak nasvědčuje tomu, že se Evropa definitivně přizpůsobila nové energetické realitě takřka bez stabilních dodávek potrubního plynu z Ruska. Aktuální pohodlí na evropském trhu zajišťují především nové kapacity LNG. Jeho globální produkce loni vzrostla o šest procent a chystají se další velké projekty v USA i Kataru.
„V roce 2026 očekáváme vyšší dostupnost LNG, zejména z USA, což podpoří jeho dovoz do Evropy, který podle našich předpovědí dosáhne 145 milionů tun za rok. To představuje nárůst o 18 milionů tun, tedy o devatenáct procent oproti roku 2025,“ uvedla analytická společnost Kpler.
Kontinent tak nejspíš překonal přechodné období, kdy silně závisel na svých zásobnících a spoléhá se nyní na plynulost dodávek po moři. „Je to obrovský posun oproti situaci před několika lety, kdy evropští kupci po invazi na Ukrajinu spěchali nahradit ruský plyn z plynovodů,“ konstatoval Bloomberg.
Norsko sice stále zůstává hlavním unijním dodavatelem suroviny, už ho ale pomalu dohání americký LNG. Experti však varují před tím, že si Evropa vytváří nové geopolitické závislosti a rizika. Současná politika prezidenta Donalda Trumpa znepokojuje zejména Dánsko. Je tak otázka, jestli by v případě vyhrocení sporu o Grónsko zkapalněný plyn pro Washington nepředstavoval vítanou páku na starý kontinent.
Pro evropský průmysl může být příliš pozdě
Současné zklidnění situace by mohlo pomoci evropskému průmyslu, který trpěl předešlými roky energetické krize. Není ale jisté, že stabilní nižší ceny energií budou dostatečnou vzpruhou. Někteří analytici míní, že obrat přichází pozdě, tedy v době, kdy už řada podniků omezila výrobu a těžko bude opět otevírat továrny.
„Pokud jste se rozhodli přesunout výrobu jinam nebo se přestěhovat do jurisdikce s nižšími náklady, nebudete se automaticky vracet jen kvůli krátkodobým změnám cen energií. Zejména v případě širších strukturálních problémů týkajících se evropské konkurenceschopnosti,“ řekl Bloombergu Raoul Ruparel z Boston Consulting Group.
Průmysl totiž trápí i další potíže jako jsou Trumpovy celní hrozby a rostoucí americká a čínská konkurence. A masivní dovoz plynu z USA znamená téměř automaticky cenovou nevýhodu oproti firmám z druhé strany Atlantiku, přestože v uplynulém roce cena suroviny na americkém trhu rostla, zatímco v Evropě šla dolů.
