Trump oznámil konec blokády Íránu, o osudu nové dohody rozhodují poradci v USA
- Prezident Donald Trump oznámil blížící se konec americké námořní blokády u íránských břehů.
Washington a Teherán jednají o prodloužení příměří a otevření strategického Hormuzského průlivu.
Írán však Trumpova slova o dohodě mírní a odmítá, že by souhlasil s likvidací svého jaderného materiálu.
Americká blokáda u íránských břehů skončí, uvedl dnes bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Dodal, že míří na schůzku se svými poradci v takzvané situační místnosti, kde rozhodne o aktuálním návrhu dohody s Íránem. Podle dřívějších informací webu Axios dosáhly obě strany velkého pokroku na cestě k dohodě o prodloužení příměří, které schází pouze Trumpův souhlas. Teherán však dnes uvedl, že osud dohody záleží na tom, zda Spojené státy přestanou klást „přehnané požadavky“, napsala agentura AFP.
„Lodě zachycené v (Hormuzském) průlivu díky naší skvělé a bezprecedentní námořní blokádě, která bude nyní ukončena, mohou zahájit proces ´návratu domů´,“ napsal Trump na své síti Truth Social. Uvedl také, že USA vyzvednou z íránského podzemí obohacený uran a že Írán musí souhlasit, že nikdy nezíská jadernou zbraň.
Íránská polooficiální agentura Fars s odvoláním na své zdroje odmítla Trumpovy výroky o možné dohodě a označila je za „kombinaci pravdy a lží“, které představují „pokus o vykreslení vymyšleného vítězství“. Teherán je podle ní v konečné fázi schvalovacího procesu, ale finální rozhodnutí zatím nepřijal, uvedly agentury Reuters a AFP.
Otevření Hormuzu?
„Trump prohlásil, že Írán je povinen otevřít Hormuzský průliv bez výběru mýtného, ačkoli v textu dohody žádná taková podmínka není,“ uvedly zdroje agentury Fars. Írán podle nich po uvolnění americké blokády otevře vodní cestu v souladu se svými vlastními předem stanovenými opatřeními, mezi která by mohlo patřit sledování a kontrola lodí.
Text podle Fars nezahrnuje ani dohodu o likvidaci íránského jaderného materiálu. Tuto informaci potvrdily íránské zdroje také agentuře Reuters. V memorandu je ale podmínka okamžitého uvolnění 12 miliard dolarů (přibližně 250 miliard korun) ze zmrazených íránských aktiv či úplného příměří v Libanonu.
Právě požadavky týkající se íránského jaderného programu patří k nejspornějším bodům na cestě k případné dohodě, která by ukončila konflikt zahájený poslední únorový den americko-izraelskými údery na Írán, jež Washington i Jeruzalém zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Írán odpověděl útoky na země v oblasti Perského zálivu a na americké základny v regionu a zablokoval také Hormuzský průliv, klíčovou globální tepnu zejména pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu.
V oblasti platí od 8. dubna příměří, které by aktuální návrh dohody měl prodloužit. USA a Írán podle zdrojů webu Axios či agentury Reuters ve čtvrtek dosáhly dohody o prodloužení příměří a o zrušení omezení pro lodní dopravu přes Hormuzský průliv, čeká se však na schválení Trumpa. Íránská státní média zároveň uvedla, že dohoda nebyla dokončena. Podle čtyř zdrojů obeznámených s touto záležitostí by dohoda prodloužila příměří o dalších 60 dní a umožnila by plynulý lodní provoz strategickou vodní cestou, zatímco vyjednavači by řešili složité otázky, jako je íránský jaderný program. Pokud by dohodu schválilo vedení ve Washingtonu a Teheránu, znamenalo by to největší krok k míru od vypuknutí konfliktu 28. února.
