Stínová válečná flotila. Jak se z tankerů k vyřazení stal prostředek ruských operací v Evropě
Záhadná stínová flotila je už dlouho považovaná za účinný nástroj k obcházení energetických sankcí – nejen ze strany Ruska, ale také Íránu či Venezuely. Nyní však začíná být zřejmé, že Kremlu nejspíš slouží i k daleko ambicióznějším účelům: špionáži, sabotážím a pravděpodobně i k dronovým provokacím ve vzdušném prostoru zemí NATO.
V poslední době se v Baltském moři a Atlantiku odehrávají aktivity, které připomínají legendární filmy z období studené války. Jejich hlavní „hvězdou“ je osmnáct let starý ropný tanker Boracay, v uplynulých měsících známý též pod jmény Pushpa, Kiwala nebo Varuna. Loď s čínským kapitánem a bohatou historií utajování vlastnictví i střídání vlajek se nyní nachází poblíž Gibraltaru a pluje z ruského Primorsku do Suezského kanálu. Její cesta je však mimořádně spletitá.
Incidenty bez potrestání viníka
Ruský ropný terminál tanker opustil 20. září a proplul Baltským mořem k Dánsku. Později ho francouzské úřady zadržely u pobřeží Bretaně. Plavidlo plující pod vlajkou Beninu je podle nich součástí flotily, která Kremlu umožňuje obcházet ropné sankce a cenový strop na surovinu. Panuje však podezření, že mělo i jiný účel než dopravit ropu do indické rafinérie – mohlo být využito k záhadným přeletům dronů nad vojenskými a civilními letišti v Dánsku. Loď však byla nakonec bez komentářů a odpovědí na novinářské dotazy propuštěna.
Příběh dobře ilustruje bezradnost Evropy a její tápání ohledně vyšetřování rostoucího počtu sabotáží na podmořské infrastruktuře i dalších provokací. Před několika dny finský soud zamítl žalobu na kapitána tankeru Eagle S, obviněného z poškození elektrických a internetových kabelů v Baltském moři na konci loňského roku kotvou.
„Na případ není možné aplikovat finské trestní právo,“ uvedl soud. Také Eagle S je považován za součást ruské stínové flotily. Bez konce je i vyšetřování čínského plavidla Newnew Polar Bear, podezíraného z poškození plynovodu Balticconnector před dvěma lety.
Ačkoliv důkazy i konečné verdikty chybí, mnozí mají jasno. „Než na Ukrajině začala válka, k takovým incidentům nedocházelo. A když stínová flotila začala operovat v Baltském moři, začaly se dít,“ řekl stanici CBS News finský premiér Petteri Orpo.
Tikající ekologické katastrofy
Zmiňované lodě jsou samy o sobě nebezpečné. Většinou jsou staré, zralé na vyřazení, levně pořízené například od řeckých rejdařů, plují bez pojištění a bez dokumentace o nákladu a často odmítají pomoc dánských lodivodů při manévrování v nebezpečných úžinách. Podle serveru Politico jsou mnohé z nich doslova tikající ekologickou bombou, protože zanechávají v evropských vodách ropné skvrny.
Jen loni podle něj přinejmenším pět tankerů pokračovalo nerušeně v plavbě poté, co znečistily moře. „Tyto incidenty jsou obrovským problémem,“ prohlásil lotyšský ministr energetiky Kaspars Melnis. „V tuto chvíli máme velké štěstí, že se nestala žádná ekologická katastrofa,“ dodal.
Dánští námořníci si navíc stěžují, že plavidla stínové flotily se v Baltu chovají stále výrazněji a drzeji a při setkání s nimi v posledních týdnech pozorují podezřelé praktiky. „Vidíme příslušníky, kteří na sobě mají uniformy ruského námořnictva,“ uvedl pro Foreign Policy lodivod Bjarne Skinnerup. „Když jsem na těchto lodích, dělám, co můžu, abych viděl seznam posádky. Chci vědět, s kým mám co do činění,“ dodal. Jenže uniformovaní lidé na seznamech nejsou – a Skinnerup se domnívá, že mapují dánskou infrastrukturu.
Hlídkující výsadková loď
Nejde přitom o jediný náznak, že aktivity stínové flotily úzce souvisejí s ruským námořnictvem. Dánský list Ekstra Bladet si krátce po dronových incidentech najal vrtulník k pozorování ruské výsadkové lodi Aleksandr Šabalin na okraji dánských teritoriálních vod. Podle deníku se tam loď nacházela několik dní během intenzivní aktivity bezpilotních prostředků. Jedna z teorií říká, že vojenská loď dohlížela na operaci, kterou prováděla komerční plavidla.
Baltské země nepochybují o tom, že Rusko rozvíjí nové formy agrese v takzvané šedé zóně – tedy pod prahem přímého konfliktu. Patří sem různé provokace, námořní třenice, poškozování infrastruktury, kybernetické útoky či šíření dezinformací. Novinkou jsou přelety dronů, které nutí letiště dočasně přerušit provoz.
„Tyto vpády jsou součástí ruské strategie narušovat normální stav věcí na Západě, vytvářet nejistotu, šířit strach a testovat odhodlání i hranice zemí NATO,“ uvedl pro France 24 odborník na námořní bezpečnost z Lancaster University Basil Germond. Civilní plavidla stínové flotily se k tomuto účelu podle něj výborně hodí.
„Ruské stínové lodě mohou využívat přístup do Baltu k útokům, obtěžování a mapování infrastruktury, protože to mohou činit nepozorovaně s využitím svobody plavby,“ doplnil pro Foreign Policy dánský kontradmirál ve výslužbě Nils Wang. „V závislosti na schopnostech lodí mohou odposlouchávat vojenskou komunikaci, sledovat dodávky zbraní nebo obrannou připravenost jednotlivých zemí,“ uvedl pro France 24 bezpečnostní expert z University of South Wales Christian Kaunert.
Hon na stínovou flotilu jde ztuha
Námořní prostředí je podle odborníků obtížně kontrolovatelné a jurisdikce se zde často překrývají. Vyšetřování incidentů proto ukazuje, že někdy je obrovským problémem vůbec určit konkrétní osobu odpovědnou za škody – natož prokázat zapojení státu.
Evropa to nebude mít s potíráním těchto hrozeb jednoduché. Ruská stínová flotila čítá asi 1 300 plavidel, přičemž sedmadvacítka už uvalila sankce téměř na polovinu z nich. Tanker Boracay mezi nimi figuruje, přesto pluje dál.
NATO v Baltském moři už na začátku roku v reakci na poškozování infrastruktury zahájilo misi Baltic Sentry a nasazuje nové technologie, včetně námořních dronů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden oznámil, že evropské země během několika týdnů spustí společné akce zaměřené na podezřelá plavidla. Tvrdí, že i zadržení lodí na několik dní či týdnů – jako v případě tankeru Boracay – je účinný způsob, jak podrývat ruský byznysový model.
Dánsko zároveň oznámilo, že zintenzivní environmentální kontroly lodí. Analytici se shodují, že prioritou je nyní posílit shromažďování zpravodajských informací v námořní oblasti, aby bylo možné co nejrychleji určit odpovědnost za nepřátelské činy.
