Soumrak éry lodních velikánů. Írán v Hormuzu opět ukazuje, že budoucnost moří patří „obtížnému hmyzu“

Válka na Blízkém východě přinesla jeden paradox. Spojených státům a Izraeli se nejspíš rychle podařilo vymazat z hladiny skoro celé tradiční íránské námořnictvo. I tak se Hormuzským průlivem zdráhají proplouvat tankery s ropou, LNG a další nákladní lodě bez svolení Teheránu. Írán tam totiž předvádí, že velké škody světové ekonomie lze způsobit i s omezenými prostředky.

Americké síly už zhruba před týdnem hlásily likvidaci šesti desítek íránských lodí. „Írán ztratil většinu svých námořních kapacit za méně než deset dní, protože operace v prvních 48 hodinách narušily schopnost Teheránu rozptýlit své ponorky a lodě k vedení asymetrické námořní kampaně, kterou plánoval po celá desetiletí,“ konstatoval ve své analýze Benjamin Jensen z amerického Center for Strategic and International Studies (CSIS).

Místo námořní pýchy malé rychlé čluny, drony a miny

Přesto nyní Washington usilovně řeší, jak ochránit komerční plavidla v Hormuzu, kterým prochází pětina světové spotřeby suroviny, čtvrtina celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem a další důležité zboží jako hnojiva. Írán tam dosud zaútočil na zhruba dvacítku lodí. Provoz úzkým hrdlem se tak omezil v podstatě na íránské a jím schválené tankery a pár lodí, které dobrodružně zkoušejí štěstí.

Jedinou pasáží z Arabského moře do Perského zálivu procházejí dvě plavební dráhy, každá pouze dvě míle široká. Lodě musejí proplouvat v těsné blízkosti členitého, hornatého íránského pobřeží, které slouží jako skvělý úkryt pro íránské síly.

„Írán tam nepotřebuje impozantní flotilu, kterou vybudoval za miliardy dolarů, ale spíše tu svou méně okázalou,“ konstatoval pro Haarec Oded Yaron, novinář, jenž se specializuje na zbraně a technologie. „Strategie Íránu spočívá v operování blízko pobřeží, což mu umožňuje vést asymetrickou válku proti mnohem silnějším a vyspělejším protivníkům, jako jsou Spojené státy,“ dodal.

Teherán k tomu využívá svou „komáří flotilu“, tedy malé rychlé čluny, které jsou vyzbrojené raketami a torpédy a slouží i jako minonosky. Používá také námořní drony, tato bezpilotní plavidla s výbušninami už nejspíš posloužila k útokům na obchodní lodě. Na pobřeží má systém radarů a senzorů a také rakety, které může odpalovat ze skrytých míst.

„Námořní složka Revolučních gard byla vytvořena přesně pro tento scénář, s mnoha hbitými a celkem snadno využitelnými plavidly,“ řekl zmíněnému izraelskému listu námořní důstojník Yotam Gutman.

Tajemný podzemní systém jako nepotopitelná letadlovka

Flotila miniaturních lodí má výhodu i v tom, že ji lze snadno schovat pod zem. Írán tak zřejmě disponuje systémy jeskyní a bunkrů, i když o jejich rozlehlosti a vybavenosti neexistují spolehlivé zprávy. „Lze předpokládat, že desítky ozbrojených vysokorychlostních člunů zůstávají spolu s pobřežními raketami ukryté v jeskyních podél pobřeží a na ostrovech v průlivu,“ napsal například izraelský Ynet.

Al-Džazíra tvrdí, že obrovský podzemní komplex se nachází na ostrově Kešm nedaleko Bandar Abbásu. Ostrov tak pro Írán představuje jakousi nepotopitelnou letadlovou loď, jejíž rolí je efektivně kontrolovat a uzavírat Hormuzský průliv.  

V průběhu konfliktu se objevily informace o tom, že se Teherán pokouší námořní tepnu zaminovat. Tyto zprávy se zatím nepotvrdily, ale experti odhadují, že země disponuje pěti až šesti tisícovkami námořních min. Teoreticky by je mohl Teherán rozmístit i velmi nenápadně z rybářských lodí a plachetnic. Jde o různé typy min, mohou být ukotvené na řetězu, volně unášeny nebo ležet na mělkém dně Perského zálivu. Posléze je aktivuje proplouvající loď kontaktem, magnetickým signálem nebo zvukem.

Někteří experti i představitelé námořních společností tak zpochybňují Trumpův plán na ochranu lodí v Hormuzu. Mají za to, že tato eskortní mise by byla nebezpečná a dost možná nefunkční. Poukazují i na to, jaké problémy činili západním silám jemenští povstalci Húsíové v Rudém moři. Írán je se svým arzenálem větším soustem a geografie Hormuzu není příznivá.

Prostor k manévrům v Hormuzu je omezený

Jedním z problémů Hormuzu je úzký prostor k manévrování. „Čas od okamžiku detekce hrozby až po okamžik, kdy je nutné reagovat, je velmi, velmi omezený,“ uvedla pro CNN akademička a bývalá australská námořní důstojnice se zkušenostmi z Perského zálivu Jennifer Parkerová.

„Jste velmi blízko íránského pobřeží, takže nemáte mnoho času na reakci. Takže byste potřebovali významnou přítomnost námořnictva, aby mohlo poskytnout štít po celé délce úžiny. Osobně si ale těžko dokážu představit, že by to bylo trvalé řešení situace, protože doprava je velmi důležitá a průliv je velmi úzký,“ řekl BBC i šéf společnosti Maersk Vincent Clerc.

Experti míní, že jedna válečná loď by mohla doprovodit maximálně jeden až dva tankery. Za normálních okolností přitom místem proplouvá i více než stovka nákladních lodí denně. „Základní operace námořního doprovodu by vyžadovala osm až deset torpédoborců k ochraně konvojů s pěti až deseti obchodními plavidly v každém tranzitu,“ napsal Richard Meade, šéfredaktor námořního žurnálu Lloyds List.

Ukrajinci byli průkopníci

Množstevní problém je patrně jedním z důvodů, proč Trump žádá o pomoc spojence. Dalším je fakt, že americké námořnictvo není nyní příliš dobře vybavené na lovení min, protože právě prochází modernizací flotily. Hodilo by se mu, kdyby další země poslaly do Perského zálivu své minolovky. „Pokud USA nezničí miny v přístavu a Íránci jich v průlivu položí velké množství, stane se nejcennější lodí v Perském zálivu minolovka,“ uvedl penzionovaný admirál James Stavridis v komentáři pro Bloomberg.

Írán není prvním místem, kde se ukazuje, jak může vypadat budoucnost námořních bojů. Už ukrajinská válka vyjevila, že je slabší Kyjev schopný zasadit tvrdé rány ruské černomořské flotile a přimět ji k ústupu. „Malá bezpilotní plavidla dokázala způsobit velmi značné škody, a to jak velkým plavidlům, tak zřejmě i ruské jaderné ponorce,“ vysvětlila izraelské expertka na národní bezpečnost a pokročilé technologie Liran Antebiová.

Rok s Trumpem. Americký zlatý věk a exploze růstu se nekonají

Názory a analýzy

Ukrajinci se přitom pyšnili tím, že jsou v používání vodních dronů průkopníci. Architekt dronového programu Ivan Lukaševyč z ukrajinské zpravodajské služby SBU dříve uvedl, že se inspiroval u záporožských kozáků, kteří používali velké množství malých, rychlých a lehce ovladatelných člunů a dokázali si tak poradit s mocným osmanským námořnictvem.  

Houfy čínských rybářských lodí

Kyjev ale není jediný, kdo sází na vojenské využití houfů malých, levných plavidel. Peking stále dokonaleji využívá speciální prostředek k provokacím a prosazování svých zájmů a územních nároků: rybářské lodě. „Čína po celá desetiletí provozuje vládou podporovanou polovojenskou rybářskou flotilu se smíšenými posádkami, které kombinují bývalé příslušníky armády a civilní rybáře,“ uvedl před časem US Naval Institute.

Čínská plavidla jsou navržená s vyztuženými trupy pro nárazy, mají úložný prostor pro zbraně a munici a vylepšené komunikační a navigační schopnosti. „V podstatě se jedná o válečné lodě v rybářském úboru,“ podotýká analýza. Podle ústavu nepanuje shoda ohledně počtu těchto lodí, odhady se pohybují od stovek do tisíců.

Využití takových plavidel je široké. Mohou pronikat do sporných vod a provokovat, aniž by soupeř dokázal rozlišit, zda jde o opravdové zatoulané rybáře nebo čínské specialisty. Potírání takových aktivit je náročné, protože by snadno mohlo dojít ke kritické eskalaci. Panují také obavy, že by Peking mohl tuto zbraň nasadit i v případných bojích o Tchaj-wan, kdy by pseudorybářské lodě mohly izolovat americké síly od přístupu ke spojencům, zablokovat přístavy a narušovat zásobování protivníka.