Do září musí ještě kosovský parlament přijmout změnu ústavy potřebnou pro plnou suverenitu, poté bude následovat poslední slavností zasedání řídící skupiny v Prištině. Kosovský prezident Hashim Thaçi ale už nyní hovoří o „historickém dni“ pro svou zemi. „Pro moji zemi se otevírá nová kapitola, začíná nová éra,“ prohlásil.
Mezinárodní dohled nad Kosovem vyplýval z plánu držitele Nobelovy ceny za mír a zmocněnce OSN Marttiho Ahtisaariho. Původně se mělo na dohledu podílet i Srbsko, to ale o odtržení své provincie odmítlo vyjednávat. Nezávislost Kosova byla nakonec vyhlášena proti vůli Bělehradu 17. září 2008. Ve skupině zasedlo 25 států včetně USA, Turecka a členů Evropské unie.
Srbský radikál Nikolić si navlékl špatně padnoucí oblek demokrata. A zvítězil
Kontrolu nad územím Kosova Srbsko ztratilo v roce 1999 po náletech NATO, které si vynutily stažení srbských vojáků vyhánějících etnické Albánce ze země.
Srbsko se strachuje o své krajany
Srbsko se obává, že po ukončení mezinárodního dohledu budou Srbové obývající hlavně sever Kosova vystaveni represím ze strany albánské většiny. Vláda chce Srby podle Thaçiho .
Mezi Srby a Kosovskými Albánci dosází k neustálým potyčkám. Naposledy se ve čtvrtek střetla skupina Srbů s policií, která odmítla autobus s asi 70 lidmi vpustit k poutnímu místu Gazimestan nedaleko Prištiny. Podle policie byli poutníci opilí a snažili se vyprovokovat místní obyvatele k potyčkám. Při následné šarvátce bylo zraněno 50 lidí, jeden ze Srbů byl postřelen a je v ohrožení života.
Kosovo dosud uznalo 91 zemí ze 192 členských států OSN, mezi nimi i Česká republika. Kromě Srbska kosovskou nezávislost odmítá například Rusko nebo Čína. Proti jsou i členské státy EU Slovensko, Rumunsko, Řecko, Španělsko a Kypr. Ty osamostatnění Kosova odmítají převážně kvůli obavám, že by to mohlo vyvolat volání jejich vlastních národnostních menšit po samostatnosti.
Přestože Kosovo získalo plnou nezávislost, v zemi zůstanou zahraniční poradci, vojáci jednotek KFOR a členové justiční a policejní mise Evropské unie EULEX.