I prošlé potraviny se dají jíst, apeluje ministryně na Němce

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

V Německu skončí každý rok v odpadu 11 milionů tun potravin, z toho více než polovinu vyhodí domácnosti. Podle německé ministryně zemědělství Ilse Aignerové je to moc, a proto vytáhla do boje proti plýtvání s jídlem. Rozsáhlou informační kampaní chce Němce přesvědčit, že řada potravin je ještě vhodná ke konzumaci, i když už přesáhla minimální trvanlivost.

Podle údajů ministerstva vyhodí každý Němec ročně téměř 82 kilogramů potravin, což představuje dva plné nákupní vozíky a převedeno na peníze 235 eur (přes 5700 korun). Z toho 53 kilogramů by se podle úřadu dalo ještě sníst, neboť v popelnici tyto potraviny většinou končí jen kvůli tomu, že mají prošlé datum minimální trvanlivosti.

„Tento údaj není žádné datum, kdy se mají vyhodit, ale jen orientační pomoc. Zpravidla je produkt i po uplynutí data minimální trvanlivosti ještě několik dní normálně konzumovatelný,“ apelovala Aignerová.

Při rozhodování, co z ledničky vyhodit, ministryně chce, aby lidé více používali vlastní smysly. „Prohlédnout, očichat a ochutnat - to dá ve většině případů nejrychlejší odpověď na to, zda je potravinu ještě možné bez obav sníst,“ radí.

Aby její slova nevyzněla do prázdna, mají německé obchody a supermarkety zaplavit čtyři miliony letáků s návodem, jak s potravinami nakládat. V nich chce zdůraznit rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby. Zatímco druhé jmenované se používá například u sekaného masa nebo drůbeže a označuje dobu, do kdy se skutečně musí zkonzumovat, datum minimální trvanlivosti spotřebitelům radí, do kdy si neotevřený a správně skladovaný produkt nejlépe uchová své specifické vlastnosti. V Evropě se tato pomůcka používá podle německého ministerstva už 30 let.

Osvětová kampaň, podporovaná spolkovým svazem potravinářského obchodu BVL, má i kritiky. Ti upozorňují hlavně na to, že velkou část potravin vyhozených německými domácnostmi tvoří ovoce a zelenina, které žádné datum minimální trvanlivosti nemají.

Evropané znehodnotí 13krát víc potravin, než lidé v jižní nebo jihovýchodní Asii

Ze studie Švédského Ústavu pro potraviny a biotechnologie plyne, že jeden obyvatel vyspělé země v průměru znehodnotí až 115 kg potravin ročně špatným zpracováním, plýtváním nebo používáním nevhodných obalů. Evropané tak znehodnotí 13x více potravin, než obyvatelé jižní nebo jihovýchodní Asie.

„Alarmující je fakt, že spotřebitelé ve vyspělých zemích znehodnotí celkem až 220 milionů tun potravin ročně. Přibližně stejný objem 230 milionů tun potravin je celková produkce pro jednu miliardu lidí v subsaharské Africe.

Za většinou potravinového odpadu v méně vyspělých zemích jsou zejména technická omezení v podobě špatného skladování v nedokonalých chladicích zařízeních. Další příčinou je podobně jako ve vyspělých zemích, používání nevhodných nebo dokonce vůbec žádných obalů.