Barbosa měl spory s ministrem financí Guidem Mantegou i dalšími byrokraty kvůli transparentnosti vládních financí. Barbosa byl také hlasitým zastáncem daňové reformy brazilských federálních daní. Jeho odchod je tak dalším důvodem, proč se k největší latinskoamerické zemi obrátit zády.
„Není to rozhodně pozitivní signál privátnímu sektoru,“ komentoval Barbosův odchod pro deník Financial Times ředitel Centra pro brazilská studia na Kolumbijské univerzitě Albert Fishlow.
Odchod vysoce postaveného úředníka zvyšuje mezi investory nedůvěru vůči směřování země pod technokratickou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, bývalou členkou marxistických levicových guerillových skupin. Takzvaný Lula model, který do praxe uvedl její předchůdce Luiz Inácio Lula da Silva a který přinesl zemi několik let trvající růst, zvýšení mezd, spotřebitelské poptávky a sociálních benefitů, se po osmi letech zasekl v roce 2011. Investoři doufali, že ho vystřídá nový Dilma model – centralizované plánované reformy pod vedením vystudované ekonomky.
Kritici však říkají, že se zemi dostalo jen slabého růstu kvůli přílišným vládním intervencím a rychle rostoucím výdajům. Země tak čelí problému, jak konkurovat dalším latinskoamerických zemím, které volí liberálnější přístup. Jako Mexiko.
