Irácká armáda dostala pokyn, aby na 24 hodin přerušila vojenské operace proti kurdským silám v severním Iráku. Opatření má zabránit dalšímu krveprolití a umožnit vyslat irácké vojáky na hranice. Oznámila to dnes v prohlášení irácká vláda, aby vysvětlila, zda bylo mezi iráckou armádou a kurdskými pešmergy vyhlášeno příměří. Mluvčí mezinárodní koalice pod velením USA plukovník Ryan Dillon již dříve řekl, že bylo vyhlášeno příměří mezi Kurdy a iráckou armádou, později ale upřesnil, že boje ustaly, ovšem oficiálně příměří vyhlášeno nebylo.
Boje v severním Iráku začaly v polovině října. Byly odvetou Bagdádu za kurdské referendum o nezávislosti. Většina hlasujících se v něm vyslovila pro nezávislý Kurdistán, ale Bagdád referendum považuje za neústavní a požaduje jeho zrušení. Iráčtí vojáci a jejich spojenci nejprve obsadili ropné oblasti v blízkosti Kirkúku, který nespadá do autonomního Kurdistánu. Nejprudší boje se odehrávaly na severozápadě, kde pešmergové bránili ropovod.
Irácký premiér Hajdar Abádí následně spekulace o příměří vysvětlil v prohlášení. Armáda podle něj dostala příkaz na 24 hodin přerušit operace proti pešmergům, což má "zabránit střetům a krveprolití mezi syny jednoho národa". Premiér zároveň uvedl, že speciální technická komise má v nadcházející době přijmout opatření, která zajistí přítomnost irácké armády ve všech sporných regionech a na mezinárodních hranicích, včetně Fajšchábúru, který je považován za strategický bod, protože leží na místě styku tří zemí - Iráku, Sýrie a Turecka.
Fajšchábúr zároveň leží na okraji kurdské autonomní provincie Dahúk a v jeho blízkosti se nachází ropovod, kudy proudí kurdská a irácká ropa do Turecka. Kurdové proto považují nynější kroky centrální vlády za neoprávněné.
Irácká armáda, šíitské milice a pešmergové spolu v Iráku bojovali proti teroristům z takzvaného Islámského státu (IS). Radikálové z IS v Iráku jsou však téměř poraženi a spojenectví mezi milicemi a armádou je poněkud oslabeno, píše Reuters.
