Irák projde zásadní politickou reformou. Vláda premiérův záměr schválila

Hajdar Abádí

Hajdar Abádí Zdroj: ctk

Irácký premiér Hajdar Abádí navrhl rozsáhlé reformy ve vedení země, včetně zrušení postů tří viceprezidentů a tří místopředsedů vlády. Realizace návrhu, s nímž Abádí přišel po týdnech demonstrací proti korupci a rozvratu státní správy, by postihla i jeho předchůdce a rivala, současného viceprezidenta Núrího Málikího. Vláda na mimořádné schůzi Abádího reformní program schválila.

Některé změny však vyžadují změnu ústavy, a musejí být proto ještě předloženy parlamentu. To podle agentury AFP předznamenává politickou bitvu a oddaluje rychlou aplikaci reforem.

Abádího oznámení zaznělo dva dny po pátečním apelu nejvyšší šíitské duchovní autority v Iráku, ajatolláha Alího Sistáního. Ten premiéra vyzval k „větší odvaze a horlivosti“ v boji proti korupci a k veřejnému odhalení politiků, kteří se stavějí proti reformám.

Zrušení místopředsedů a viceprezidentů

Nejdrastičtějším z opatření, která Abádí navrhuje, je výzva k „okamžitému“ zrušení postů tří místopředsedů a tří viceprezidentů. Realizace takové reformy by byla pro Málikího tvrdou ranou a otevřela by cestu ke konfliktu mezi oběma politiky. Abádí i Málikí jsou oba členy šíitské strany Hlas islámu (Ad-Dava al-Islamíja), v níž má expremiér Málikí stále velký vliv.

Abádí ve svém dnešním prohlášení zároveň vyzval k revizi systému jmenování státních činitelů v zemi, kde při dělbě mocenské odpovědnosti hraje velkou roli náboženská příslušnost. V Iráku, kde tvoří většinovou skupinu šíité, je prezident vždy Kurd, premiér šíita a předseda parlamentu sunnita.

Stranické a náboženské kvóty

„Stranické a náboženské kvóty“ musejí být podle Abádího zrušeny. Kandidáti na nejvyšší státní posty mají být místo toho vybíráni podle „své kompetentnosti, čestnosti a zkušeností“, a to výborem, který ustaví premiér. Abádí také požaduje „okamžité a globální omezení“ počtu osobních strážců pro všechny státní a veřejné činitele.

V minulých týdnech se v Bagdádu a dalších iráckých městech konaly demonstrace proti špatné kvalitě veřejných služeb, zejména proti výpadkům dodávek elektřiny. Kvůli nim se Iráčané musejí obejít několik hodin denně bez proudu i za současných vysokých teplot, přesahujících 50 stupňů Celsia. Demonstranti, většinou z řad laických Iráčanů, označovali za příčinu zchátralosti veřejných služeb v zemi korupci a nekompetenci domácích politiků.