Íránský předvolební boj ohrožuje rozvoj těžby ropy

Íránský prezident Hasan Rúhání

Íránský prezident Hasan Rúhání Zdroj: ctk/AP

Návrat zahraničních těžařů ropy do Íránu po zrušení mezinárodních sankcí se odkládá. Před pátečními parlamentními volbami se rozhořel konflikt mezi konzervativci a reformisty o podobu kontraktů, které bude Írán s těžaři uzavírat. Na jejich investicích a technologiích přitom závisí dlouhodobý cíl Íránu zdvojnásobit denní produkci ropy do roku 2020 na šest milionů barelů. Konferenci, kde se potenciální investoři měli tento týden dozvědět detaily nového kontraktu, Teherán zrušil.

První smlouvy se přitom měly uzavírat už v květnu. Novou podobu smlouvy íránská vláda připravuje od loňského podzimu. Zatím platí režim takzvaného zpětného odkupu. Zahraniční firma ložisko prozkoumá a navrtá, pak ho ale předá státní společnosti NIOC, která počáteční investici partnerovi splácí. Pro západní koncerny je to nevýhodné. Jednak nezískají podíl na ložisku, jednak nemají jistotu, že dostanou vložené peníze zpátky. Italské Eni například Íránci dluží peníze za jeden projekt už desítky let.

Vláda proto přišla s úpravou, která umožní zahraničním firmám těžit v Íránu 20 až 25 let. Budou muset vytvořit společné podniky s íránskými protějšky. Jejich zisk se bude odvíjet od rizikovosti ložiska. Jenže západní koncerny nebudou vlastnit část zásob, jak je tomu v jiných státech. Od velikosti ovládaných zásob se přitom odvíjí ohodnocení těžařských firem na burzách.

Převod části ropných zásob na zahraniční firmu brání íránská ústava. Ta považuje zdroje surovin za vlastnictví státu, který je musí využívat ve veřejném zájmu. Konzervativní kruhy tvrdí, že vláda novým typem kontraktu zákaz porušuje.
„Nový kontrakt by investice zatraktivnil. Země je přesto zajímavá. Těžba je tam levná a Írán má spoustu příležitostí pro rozvoj nalezišť. Obnova ropného průmyslu bude zlatým dolem pro servisní firmy,“ říká Sara Vakhshouriová, šéfka konzultantské firmy SVP.

Ir Crude Oil Production