Island řeší úkrok vlády od Evropské unie | E15.cz

Island řeší úkrok vlády od Evropské unie

Island řeší úkrok vlády od Evropské unie
Proti vládě. Od rozhodnutí Gunnlaugssonovy vlády stáhnout islandskou žádost o členství v Evropské unii se denně plní ulice Reykjavíku přinejmenším stovkami lidí, kteří dávají najevo, že s tím nesouhlasí. V případě Islandu, který má zhruba 320 tisíc obyvatel, to lze považovat za masové demonstrace.
• 
ZDROJ: Reuters

Pavla Palaščáková

Část obyvatel Islandu i politické reprezentace se nechce smířit s rozhodnutím vlády Sigmundura Davída Gunnlaugssona stáhnout žádost o členství v Evropské unii. O víkendu proti němu na 330tisícovém ostrově demonstrovalo několik tisíc lidí, v menší míře protesty pokračují. Opozice tvrdí, že kabinet ke svému kroku neměl oprávnění.

Island od roku 2013 vede pravostředová vláda dvou stran, které na rozdíl od předchozího kabinetu eurointegraci nepodporují. O stažení žádosti se pokusila už loni, tehdy však ustoupila tlaku obyvatel, kteří žádali referendum. Ve čtvrtek však Reykjavík oznámil, že už o začlenění do EU usilovat nebude. „Islandské zájmy budou lépe uspokojeny mimo Evropskou unii,“ uvedl ministr zahraničí Gunnar Bragi Sveinsson.

Čtyři parlamentní opoziční strany však tvrdí, že vláda překročila své pravomoci. „Althing (parlament) rozhodl zažádat o přičlenění a jedině Althing může toto rozhodnutí zvrátit. Island stále zůstává kandidátskou zemí,“ uvedl v prohlášení lídr Sociálnědemokratické aliance Árni Páll Árnason.

Hospodářské oživení
Předchozí kabinet věřil, že členství v EU přinese Islandu hospodářské zotavení po finanční krizi v roce 2008. Současné vládě hraje do karet, že se ekonomice daří i bez něj. HDP ostrova šel loni nahoru o 1,9 procenta a poprvé přesáhl předkrizovou úroveň. Odborníci ale varují před přílišným optimismem. „Se vzrůstající populací je výkon na hlavu stále nižší než v roce 2008. I když nemáme nedostatek míst, postrádáme dobře placená místa, hlavně pro mladé profesionály,“ tvrdí univerzitní ekonom Asgeir Jonsson.

Opozice už zaslala dopis v tomto duchu představitelům osmadvacítky. V neděli se v Reykjavíku shromáždilo na největší demonstraci od roku 2008 zhruba osm tisíc lidí, kteří požadovali rezignaci vlády. Podle organizátorů kabinet ignoruje předvolební příslib referenda o tématu a znevažuje tak demokracii.

Sveinsson počin opozice označil za vlastizradu. Podle něj naopak parlamentní menšina podkopává stanovisko většiny v demokraticky zvoleném orgánu. I průzkumy ukazují, že zájem Islanďanů o vstup do EU není vysoký. V únorovém šetření se pro něj vyslovilo 33 procent tázaných, zatímco 49 je proti. Mezi příznivci vlády byla podpora členství desetiprocentní, mezi jejími odpůrci 52procentní.

Islandští právní experti nejsou ohledně postupu vlády jednotní. Podle některých je skutečně nutné vyjádření Althingu, jiní to ale zpochybňují. Profesor Björg Thorarensen tvrdí, že se parlamentní rezoluce týkala jen předchozího kabinetu. „Toto usnesení už není dodržováno a právně se nevztahuje k současné vládní koalici,“ citoval ho server grapevine.is.

Za odmítnutím členství jsou hlavně spory o makrely
Když se islandská sociálnědemokratická premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová v roce 2009 hnala do Evropské unie, podcenila vážnost sporů o rybolov. Ostrov nejeví ochotu podřídit se unijním kvótám, naopak zvýšený odchyt ryb je v posledních letech jedním z tahounů hospodářského oživování. Podle mnohých názorů je právě tato třecí oblast hlavním důvodem rozhodnutí Reykjavíku neucházet se dále o členství v EU.
Podle okolních zemí Island loví příliš mnoho ryb a ohrožuje tak jejich stavy, což přináší potíže i jiným státům. Hlavním problémem jsou makrely, které patří mezi pět komerčně nejvyužívanějších druhů v Atlantiku. Populace je však zdecimovaná dekádami masového výlovu a ochránci přírody apelují na rybolovné státy, aby umožnily její opětovné rozmnožení.
Reykjavík na podzim nepřistoupil k dohodě o kvótách pro lov makrel mezi EU, Norskem a Faerskými ostrovy, jež je pro letošek snížila o pětinu. V době největších hospodářských problémů, tedy mezi lety 2007 a 2011, naopak zvýšil strop pro odchyt z 37 tisíc na 147 tisíc a na vysokých číslech se drží. Čeká se, že letos vyloví 150 tisíc tun, zatímco unijní kvóty klesnou z 613 tisíc na 520 tisíc.
Ostrov se však za své aktuální rozhodnutí dočkal z osmadvacítky i chvály, a to od britských euroskeptiků. „Islandská vláda měla na výběr mezi EU a haldami makrel a zvolila makrely. Líbí se mi jejich výběr. Dokazuje dvě věci – že země mohou jednat v ekonomickém zájmu svých obyvatel a že rozšiřování EU už není nevyhnutelné,“ uvedl mluvčí strany UKIP pro rybolov Raymond Finch.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!