Osamocený ostrov na severu Atlantského oceánu, jehož ekonomiku kdysi táhl rybolov, zažil nevídaný bankovní boom. Úspěch bank, jejichž aktiva čtyřikrát přesáhla hrubý domácí produkt, přispěl k rozvoji zbytku hospodářství. V relativně blízké Velké Británii vyvolal islandský vzestup dokonce obavy z kupní síly novodobých „Vikingů“, kteří začali investovat do britské ekonomiky.
Finanční krize ale zemi srazila na kolena. Čtyři obří islandské banky padly a státní bankrot se podařilo odvrátit jen díky pomoci Mezinárodního měnového fondu. Island se ale dokázal rychle vzpamatovat, částečně díky tomu, že na cestě z krize volil jiné metody, než zbytek světa. Zkrachovalé banky nedostaly státní pomoc, byly zestátněny a částečně zlikvidovány. Žádosti zahraničních klientů těchto bank na vrácení vkladů Islanďané jednoduše ignorovali. Bývalý premiér Geir Haarde, kterého obyvatelé činí odpovědného za ekonomickou katastrofu, stanul před soudem kvůli sto let starému zákonu, za jehož porušení nebyl dosud nikdo potrestán.
Islandská koruna to má spočítané
Jen potíže se slabou měnou přetrvávají. Už loni v létě navrhl šéf opozice David Gunnlaugsson nahrazení islandské koruny kanadským dolarem. Později sice britskému deníku Economist tvrdil, že jeho slova byla jen trikem, jak Islanďanům ukázat, že ke vstupu do Evropské unie existuje i jiná alternativa, nápad ale mezitím začal žít vlastním životem.
Ještě loni myšlenku v jednom průzkumu veřejného mínění podpořilo 70 procent Islanďanů a minulý týden ji znovu oprášila premiérka Jóhanna Sigurdardóttirova. „Máme možnost volby, zda měnovou suverenitu Islandu omezíme tím, že přijmeme měnu jiné země, nebo tím, že vstoupíme do EU,“ prohlásila. Včera pak vyzvala všechny parlamentní strany k diskuzi o budoucí měně země. Islandská koruna to ale určitě nebude. „Musíme zavést novou měnu,“ řekla premiérka.
Kanada zatím Island neodmítla, její velvyslanec v Reykjavíku Alan Bones je myšlence dokonce nakloněn. „Pokud bude chtít Island jednat o přijetí Kanadského dolaru, jsme této diskuzi samozřejmě nakloněni. Výsledek ovšem záleží na očekávání obou zemí. Pokud ale dá Island jasně najevo, že chtějí přijmout kanadský dolar a nežádají žádný vliv na měnovou politiku, potom jsme určitě připraveni o této možnosti jednat,“ uvedl na začátku března .
Kanadský postoj je ale značně nejednotný. Několik dní po tomto rozhlasovém rozhovoru měl Bones islandských úvahách hovořit na jedné měnové konferenci, jeho účast ale byla na poslední chvíli odvolána ministerstvem zahraničí.
Přijetí kanadského dolaru není bez rizika
Ani mlčení, do kterého se nyní zahalily vláda a centrální banka v Ottawě, nebrání kanadským médiím v čilé diskuzi na toto téma. Upozorňují přitom také na rizika podobného kroku. „Guvernér Bank of Canada Mark Carney nebude ani vteřinu přemýšlet o tom, co si o jeho měnové politice myslí nějaký vulkanický ostrov. Chce Island trochu inflace, aby snížil nezaměstnanost? To máte smůlu. Nebo nižší úroky k posílení investic? Táhněte,“ glosoval například deník National Post.
Pro Island má ale kanadská měna řadu výhod. Kanadská ekonomika dobře odolává finanční krizi a země má celkově dobře vnímanou image. Kanadský dolar je jednou nejsilnějších světových měn. Země také pojí přátelské vztahy. Když na přelomu 19. a 20. Století vyhnala silná vulkanická činnost mnoho Islanďanů z vlasti, Kanada uprchlíky přijala.
