Podle japonské meteorologické agentury zemětřesení udeřilo v 17:18 místního času (9:18 SEČ) u pobřeží prefektury Mijagi, která byla zasažena ničivým zemětřesením a cunami z loňského 11. března. Otřesy vycházely z hloubky deseti kilometrů pod mořským dnem.
Loňské březnové otřesy půdy o síle 9,0 stupně Richterovy škály následované až 40 metrů vysokými vlnami cunami si v Japonsku vyžádaly 20 tisíc obětí.
Místní úřady dnes varovaly, že na pobřeží prefektury Mijagi, zdevastované loňskou přírodní katastrofou, by mohly udeřit až dva metry vysoké vlny cunami. Tisíce obyvatel pobřežních oblastí uposlechly nařízení a uchýlily se do bezpečí na výše položená místa. Na pobřeží města Išinomaki, kde loni zahynulo na 4000 lidí a které patřilo k vůbec nejpostiženějším, nakonec dorazila metrová vlna, jež žádné větší škody nenapáchala.
Silné otřesy půdy byly dnes citelné v řadě regionů, především pak v prefekturách poznamenaným loňským mohutným zemětřesením. V metropoli Tokiu, která se nachází několik stovek kilometrů od epicentra zemětřesení, se prý budovy rozkývaly na několik minut.
Na některých místech byla přerušena železniční a letecká doprava, kvůli preventivní kontrole bylo přechodně uzavřeno i letiště Narita u Tokia.
Zemětřesení způsobilo přetížení telefonních sítí, jak místní obyvatelé ověřovali, zda jsou jejich blízcí v pořádku. Zvlášť problematické bylo údajně dovolat se do prefektury Mijagi. Japonci rovněž kontrolovali stav svých přátel a rodinných příslušníků prostřednictvím sociálních sítí.
V jaderných elektrárnách tentokrát žádné problémy zjištěny nebyly. Loňský živel způsobil únik radiace z jaderné elektrárny Fukušima, jejíž havárie byla nejhorším nukleárním neštěstím ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Od té doby jsou jaderné elektrárny v severovýchodním Japonsku, jakož i převážná většina ostatních japonských jaderných elektráren, odstaveny.
