Otazníky také panují nad tím, jak by případně měly být konkrétní využity. „Ta věc byla dávána dohromady velmi rychle. A tak je velké riziko, že peníze budou utraceny spíše tradičním způsobem,“ upozornila v rozhovoru s ČTK Annika Hedbergová, analytička bruselského Střediska evropské politiky (EPC). Tradičně podle ní unie, pokud má k dispozici peníze, podporuje především výstavbu infrastruktury.
„To není vždy ta nejlepší cesta. Musíme skutečně přemýšlet, jak s těmi penězi - pokud to bude možné - co nejlépe podpořit růst a tvorbu pracovních míst,“ míní. Upozornila ale také, že v současnosti není v zásadě jasné, o jakých 300 miliard eur se vlastně bude jednat. „Na téhle frontě je vše velmi tiché, nic nikde neuniklo,“ poznamenala.
Záruka pro zvýšení investic
Podle dostupných informací, které zveřejnil například list Financial Times, komise zřejmě plánuje vznik fondu či fondů s podporou peněz buď přímo z unijního rozpočtu či z Evropské investiční banky.
Takový balík by se mohl stát základem a zárukou pro výrazné zvýšení soukromých investic. Zároveň je patrné, že komise zdůrazňuje potřebu dobudovat chybějící celoevropské projekty, například zlepšení energetické či dopravní propojenosti kontinentu, často bývá zmiňována také potřeba rozvoje digitální ekonomiky.
O třistamiliardovém balíku, rozloženém do tří let, hovořil Juncker už v létě, věc se nakonec stala jedním ze základních a nejviditelnějších slibů jeho nové komise. Detaily by měl nyní oznámit ve středu dopoledne na plénu Evropského parlamentu, který jedná ve Štrasburku.
Jen pro srovnání - nedávno odmítnutý rozpočet EU na příští rok počítal v platbách celkem s využitím 142,1 miliardy eur (3,98 bilionu Kč). Růst EU a speciálně eurozóny je několik let po hluboké ekonomické krizi jen velmi pomalý a investice jsou nyní v Bruselu i hlavních městech vnímány jako klíč k oživení ekonomik členských zemí.
Málo informací
Ani unijní státy ale neměly v minulých týdnech příliš informací o tom, co přesně bude součástí zamýšleného balíku. Na říjnovém summitu EU, který jinak Junckerův záměr jednoznačně podpořil, český premiér Bohuslav Sobotka naznačil, že v jeho rámci by země jako ČR měly dostat šanci získat peníze, které by se jim jinak nepodařilo vyčerpat z evropských fondů.
Obavy, zda finance z Junckerova balíčku nepůjdou právě na účet těchto fondů, jsou jasně patrné. „Česko si musí dát pozor, aby se obětí této investiční iniciativy nestala kohezní politika,“ varuje například český státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.
