Sobotní ztroskotání rybářské lodi, která převážela až tisícovku uprchlíků, k němuž došlo několik desítek kilometrů od libyjských břehů, je jedním z nejtragičtějších podobných neštěstí ve Středomoří.
Podle přeživších, které citovala agentura ANSA, se loď převrátila po srážce s portugalským obchodním plavidlem Král Jakub, které jí přišlo na pomoc. Kolizi způsobil údajně jeden z pašeráků, který nedával pozor na kurz lodi a místo toho se pokoušel skrýt mezi migranty. Vzniklá panika pak loď rozhoupala, což vedlo k jejímu převržení. Kapitán portugalské lodi ale popřel, že by ke srážce došlo.
Situací se po tragickém víkendu začala zabývat i Evropská unie
Dva údajné pašeráky zatkla také řecká policie na ostrově Rhodos. Na muže ve věku 26 a 27 let prý upozornili sami uprchlíci, kteří přežili pondělní nehodu lodi u východního pobřeží ostrova. Přinejmenším tři lidé při ztroskotání plavidla zahynuli, asi 90 jich řecká pobřežní stráž zachránila.
Řecko se stejně jako Itálie potýká s nebývalým přílivem nelegálním imigrantů. V noci na dnešek pobřežní stráž údajně z vod Egejského moře vytáhla 42 lidí, jejichž loď se prý potopila u ostrova Lesbos.
Do Itálie odplouvají lodě s běženci nejčastěji z Libye, neboť pašeráci využívají chaosu, který v zemi po pádu autoritářského režimu panuje. Evropská unie se nyní chystá proti převáděčům důrazněji zasáhnout. Riskantní plavby si každoročně vyžádají stovky lidských životů.
Jako obchodování s otroky
„Čelíme organizované kriminální činnosti, která produkuje spousty peněz a která hlavně ničí mnoho životů,“ prohlásil italský premiér Matteo Renzi na pondělní tiskové konferenci. Organizátory nelegálních převozů migrantů Renzi označil za „bezohledné lidi handlující s lidskými životy“ a jejich počínání přirovnal k obchodování s otroky.
Italská policie v reakci na událost a několik dalších nehod a potíží lodí s migranty z posledních dnů provedla zátah na síť pašeráků lidí, organizujících cesty běženců z Afriky do Evropy, a v pondělí zadržela 24 členů gangu.
Situací se po tragickém víkendu začala zabývat i Evropská unie, která uvažuje o zintenzivnění kontrolních a záchranných operací, včetně potápění prázdných lodí, používaných převaděči k přepravě uprchlíků. Ve čtvrtek se k problému sejde mimořádný unijní summit.
EU a problematika přílivu migrantů v otázkách a odpovědích
Stovky uprchlíků se tento měsíc utopily ve Středozemním moři, kudy do Evropy na přeplněných lodích míří migranti nejen z Libye, ale i z dalších afrických zemí. Příliv zoufalých uprchlíků toužících po lepším životě v Evropě je letos podstatě vyšší než ve stejném loňském období. Sílí proto volání pro společnou akci EU proti pašerákům lidí, či k prověření žadatelů o azyl, ještě než se dostanou do Evropy. Zpravodajský server BBC News sestavil přehled některých otázek a odpovědí kolem této problematiky:
Jak velký je problém uprchlíků, kterému Evropa čelí?
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že od začátku roku do poloviny dubna k italskému pobřeží dorazilo více než 21 tisíc migrantů, a zahynulo dalších devět set. Většina z nich byla zřejmě ze subsaharské Afriky, Eritreje, Somálska a Sýrie.
V listopadu 2014 Itálie ukončila pátrací a záchrannou misi ve Středozemí nazvanou Mare Nostrum. Nahradila ji levnější a omezenější operace EU s názvem Triton; podle humanitárních organizací už samotné omezení záchranného úsilí ohrozilo životy vyššího počtu migrantů.
Klidnější počasí tradičně znamená víc vyplouvajících lodí. Mnozí z uprchlíků platí pašerákům lidí tisíce dolarů, a hlášeny jsou i případy, kdy pašeráci migranty okradli. Válka panující v Sýrii zvýšila počet lidí prchajících z této země.
V loňském roce překročilo Středozemní moře zhruba 219 tisíc uprchlíků a dalších migrantů, a zahynulo nejméně 3500 lidí. V roce 2013 byl celkový počet těch, kdo se přes Středozemí dostali do Evropy, mnohem nižší - asi 60 tisíc.
Proč v současné krizi představuje tak velký problém Libye?
O kontrolu Libye se sváří dvě znepřátelené vlády, a do země vstoupili i bojovníci Islámského státu (IS). Tento chaos hraje do karet pašerákům lidí, kteří zneužívají migranty - a reakce úřadů není dostatečná. EU a OSN doufají, že by alespoň nějakou stabilitu v Libyi mohla obnovit politická dohoda, ale pokroky na tomto poli jsou zatím nevalné.
Jakými cestami se migranti dostávají do EU?
V první linii stojí Itálie. Dalším hlavním tranzitním bodem zůstává Řecko; mnoho migrantů putuje přes Balkán severním směrem. Bulharsko zažívá velký nárůst počtu syrských migrantů přicházejících do země přes Turecko.
Před propuknutím „arabského jara“ v roce 2011 představovala migrace velký problém pro Španělsko; mnoho lodí s uprchlíky z chudých zemí subsaharské Afriky připlouvalo na Kanárské ostrovy. Jejich počet klesl poté, co Španělsko zesílilo spolupráci s Marokem i ochranu svých enkláv v severní Africe - Ceuty a Melilly.
Co způsobilo nárůst počtu migrantů?
Války zuřící v Sýrii a v Iráku jsou rozhodně velkým hnacím faktorem migrace do Evropy. Syrští blízkovýchodní sousedé přijali zhruba tři miliony uprchlíků, miliony dalších lidí opustily domovy a přesunuly se na bezpečnější místo v rámci Sýrie.
Další skupinu migrantů tvoří lidé prchající z Afrického rohu; v případě Eritreje značnou část uprchlíků tvoří mladíci prchající před povinnou vojenskou službou. Somálsko je zničené válkou a mnozí migranti skutečně prchají před perzekucí. A neustává ani příliv afghánských uprchlíků, kteří se snaží uniknout bídě ve své zemi, kde neustávají útoky ozbrojenců radikálního hnutí Taliban i běžných zločineckých gangů.
Jak mohou migranti získat azyl v EU?
Musí úřady přesvědčit, že prchají před perzekucí a že jim hrozí újma, ba dokonce smrt, pokud by byli posláni zpět do země, odkud pocházejí. Podle pravidel EU má žadatel o azyl právo na jídlo, první pomoc a přístřeší v uprchlickém středisku. Případ každého žadatele by měl být posouzen individuálně; to zahrnuje mimo jiné i sejmutí otisků prstů a pohovor se školeným zaměstnancem.
Kolik lidí žádá o azyl?
Počet žádostí o azyl v EU stoupl v roce 2014 na 626 065 ze 435 190 v roce 2013. Počet z loňského roku je nejvyšší od roku 1992, kdy migrace dosáhla svého vrcholu, byť byl tehdy počet členských zemí EU nižší.
Největší skupinu žadatelů o azyl v roce 2014 tvořili Syřané - 20 procent celkového počtu. To je podstatně víc než druhá největší skupina - Afghánci (sedm procent). Na třetím místě byli obyvatelé Kosova těsně před Eritrejci.
