Americké velvyslanectví v uzbecké metropoli Taškentu popsalo režim prezidenta Islama Karimova jako „hrůzný svět bující korupce, organizovaného zločinu, otrocké práce na plantážích s bavlnou a mučení“. Tento popis není zrovna ukázkou umění diplomacie, také prosákl na veřejnost z interní komunikace ambasády, když byl zveřejněn na serveru WikiLeaks.
Karimov je u moci už čtvrt století a za tu dobu se změnilo jen málo, snad s výjimkou dětské práce. Šéf americké diplomacie s ním údajně strávil hodinu během své cesty po zemích střední Asie. Není ovšem první, následuje zavedenou praxi svých předchůdců. Ti se podle všeho domnívali, že osobní domluva spojená s hrozbou sankcí přimějí diktátora ke změně stylu. Podle zpráv organizací pro lidská práva je ale dopad podobných kroků na režim zanedbatelný.
Washington potřeboval s uzbeckým vedením spolupracovat hlavně kvůli válce v Afghánistánu. Poté, co s americkou armádou omezili spolupráci Pákistánci, stal se Uzbekistán tranzitní zemí pro zásobování a přesun jejích jednotek. Podle deníku The New York Times existují zprávy o tom, že během Bushovy éry Uzbekistán Američanům předával osoby podezřelé z terorismu.
Protiváha Rusku
V současné době už je ale situace podstatně odlišná, americké jednotky se z Afghánistánu stahují a vnucuje se tedy otázka, jaký zájem Kerryho vedl k návštěvě letitého diktátora. Nabízí se odpověď, že zájem ekonomický. Už dlouho se mluví o vytvoření „Nové hedvábné stezky“, ale od sloganu k realitě je pořád daleko – středoasijské země kladou pohybu zboží přes své území obrovské překážky. Totéž platí o ropě nebo elektřině.
Někteří analytici mají jasno: Spojené státy se snaží vyvážit rostoucí Putinův vliv na mezinárodní scéně. A kladou si otázku, zda vztahy s takovými vůdci, jako je Karimov, nepodkopávají integritu USA, které si zakládají na ideálech svobody jednotlivce.
Nevhodné dotazy se nepřipouští
Kerry si je tohoto dilematu nepochybně vědom a místo obvyklé chvály řekl na adresu uzbeckého režimu jen: „Obdivuji, co jste vy a vaše vláda dokázali s ohledem na zachování vaší historie a kultury. Vybudovali jste něco, co je v ostrém kontrastu k tomu, co teď ve světě působí Islámský stát.“
Po Kerryho projevu chtěla uzbeckému prezidentovi položil dotaz na lidská práva novinářka z listu The Washington Post, byla ale rychle vyvedena z místnosti americkou a uzbeckou ochrankou. Karim se k tématu nepovažoval za nutné vyjadřovat. Kerryho balancování na hraně nyní pokračuje návštěvou Kazachstánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu.
