Euroskeptický poslanec z konzervativního tábora kancléřky Angely Merkelové patří mezi německé odpůrce obou nástrojů k boji proti dluhové krizi. Ti Evropský stabilizační mechanismus, jak se záchranný fond nazývá, i fiskální pakt EU napadli hned po jejich schválení v německém parlamentu na konci června u ústavního soudu kvůli jejich údajné protiústavnosti. K jedné ze stížností na ESM se připojilo přes 37 tisíc Němců, což z ní učinilo největší ústavní žalobu v dějinách Spolkové republiky.
Situaci o víkendu zdramatizoval Gauweiler, který v nové stížnosti soud žádal, aby zablokoval vznik ESM, dokud Evropská centrální banka (ECB) nezruší rozhodnutí z minulého týdne, že bude neomezeně nakupovat dluhopisy zemí, které požádají o pomoc z ESM. Rozhodnutí ECB mění podle něj základy pohledu na záchranný fond, a proto požadoval, aby soud svůj verdikt odložil.
To však ústavní soudci po pondělním mimořádném jednání odmítli, jak soud dnes oznámil. Podle agentury AP toto rozhodnutí naznačuje i vyznění středečního verdiktu, který by měl podle očekávání německé vlády, proevropské opozice i předních právních odborníků v zemi dát ESM a fiskálnímu paktu zelenou.
Kritici tvrdí, že pokud je Německo ratifikuje, sníží se tím ústavní pravomoci parlamentu při rozhodování o způsobu využití peněz daňových poplatníků. Soud proto žádají o vydání předběžného opatření, které německému prezidentovi Joachimu Gauckovi znemožní připojit pod příslušné zákony podpis dřív, než soud celý případ kompletně projedná.
Tomu se chce vyhnout německá vláda, která se obává vážných dopadů zdržení či zablokování účinnosti těchto protikrizových opatření. Fiskální pakt podepsalo v březnu 25 vlád států EU a zavázaly se v něm dodržovat pravidlo vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů, které zakotví do vlastních právních systémů. V případě jeho nedodržování jim budou hrozit automatické sankce. K paktu se nepřipojily jen Británie a Česko.
Aby tato mezivládní smlouva mohla vstoupit v platnost, musí ji ratifikovat nejméně 12 ze 17 států eurozóny. Případné „ne“ z Karlsruhe by ji tak přímo sice neohrozilo, podle německých komentátorů by to však byla tvrdá rána pro kancléřku Angelu Merkelovou a jejího ministra financí Wolfganga Schäubleho, kteří patří k hlavním iniciátorům a obhájcům této dohody o rozpočtové odpovědnosti.
Zásadní dopad by měla hlavně zamítnutí ESM
Mnohem vážnější dopady by podle odborníků mělo zamítnutí ESM. V chystaném záchranném fondu pro krizí postižené země totiž Německo jako největší unijní ekonomika ručí až za 190 miliard eur z jeho celkového objemu 700 miliard eur - nejvíce ze všech členských zemí eurozóny. Bez připojení Německa tak fond nemůže v současné podobě vůbec vzniknout, což by pravděpodobně vyvolalo další vlnu nejistoty na finančních trzích.
Fungovat měl přitom původně už od července; první rok souběžně s jeho dočasným předchůdcem Evropským fondem finanční stability (EFSF). Pokud k tomu dá německý ústavní soud ve středu souhlas, mohl by ESM být k dispozici od října.
Schäuble minulý týden prohlásil, že berlínská vláda věří v pozitivní rozhodnutí soudu a nepřipravuje žádný plán B. Podobně se v pondělí vyjádřil mluvčí Merkelové. Právní experti však předpokládají, že soud nejspíš spojí souhlas s ESM a fiskálním paktem s rozsáhlými podmínkami. Mohl by to být například závazek, že záruky Německa ve fondu nesmí překročit zmíněných 190 miliard eur, nebo další posílení úlohy německého parlamentu při rozhodování o stabilizace eurozóny.
