„NATO se musí vrátit k principu účinného garantování kolektivní bezpečnosti svých členů. Je nutné posílit východní hranici aliance,“ prohlásil Komorowski podle agentury AFP v přítomnosti svých kolegů z dalších osmi států střední a východní Evropy.
„Přítomnost vojenských sil NATO v našem regionu, přítomnost trvalá, viditelná a odpovídající situaci by měla být jedním z prvků tohoto procesu,“ uvedl rovněž šéf polského státu. V této souvislosti se také vyslovil pro rozvoj vojenských infrastruktur NATO ve střední a východní Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin právě dnes prohlásil, že Rusko musí posílit svou vojenskou moc v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě. Alianční armády ve východní Evropě se podle něj „demonstrativně posilují“ a Rusko musí příslušně reagovat.
Mezinárodní vyšetřování letecké tragédie
Vrcholná schůzka má být věnována přípravě zářijového summitu NATO ve Walesu a také situaci na Ukrajině, zejména po katastrofě malajsijského civilního letadla, při níž minulý týden zemřely tři stovky lidí.
Podle mluvčího českého prezidenta přítomní státníci kromě přípravy strategie na zářijový summit NATO vydali prohlášení, ve kterém vyjádřili soustrast pozůstalým po obětech sestřelení letadla na Ukrajině. „Vyjádřili požadavek, aby bylo uspořádáno mezinárodní vyšetřování této tragédie a přísně potrestáni viníci,“ dodal mluvčí Jiří Ovčáček.
Největší ohrožení od studené války
Podle agentury MTI polský prezident upozornil, že nynější rusko-ukrajinský konflikt se stal největší výzvou pro bezpečnost v Evropě od dob takzvané studené války. Na vztahy Ruska a Ukrajiny by podle něj mělo být nahlíženo jako na součást vztahů mezi Východem a Západem. V sázce v tomto konfliktu je přežití svrchované a demokratické Ukrajiny, stejně jako věrohodnost „evropského řádu založeného na územní celistvosti a vyloučení použití síly“.
Komorowski se současně zmínil o svém pondělním telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Barackem Obamou, který podle polské hlavy státu dal najevo „vůli podpořit posílení obrany NATO na východě (Evropy)“. Bílý dům k telefonátu sdělil, že oba prezidenti se kromě jiného shodli i na tom, že evropští členové NATO by měli zvýšit své vojenské rozpočty.
Obavy Pobaltí
Česko vydává na obranu jen o něco více než jedno procento HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo, že bude ozbrojené síly financovat alespoň dvěma procenty hrubého domácího produktu každý rok. Kvůli nízkým výdajům na armádu vedení aliance opakovaně kritizuje Prahu i další členské země.
Pobaltské státy, které byly svého času násilně připojené k Ruskem ovládanému bývalému Sovětskému svazu, a Polsko mají obavy o svou bezpečnost od vypuknutí krize na ukrajinském Krymu, která skončila anexí poloostrova Ruskem. Od té doby Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko naléhají na posílení jednotek armád NATO ve své oblasti. V rámci vojenských cvičení vyslaly zejména Spojené státy do těchto čtyř států určitý počet svých vojáků.
