Konec zlatých časů? Západní firmy musí v Číně šetřit, opustit trh nechtějí

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Siyuwj via Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

vaj
Západní firmy působící na čínském trhu začínají přehodnocovat své obchodní strategie. Pokud je k tomu nepřinutilo zpomalení čínského hospodářského růstu, aktuální propad na čínském akciovém trhu už nutnost krocení jejich ambicí ohlašuje mnohem razantněji. „Číně v dlouhodobém měřítku věřím, teď ale musíme překonat momentální propad,“ uvádí Ulrich Spiesshofer, šéf švýcarského strojírenského konglomerátu ABB.

ABB i další západní společnosti pociťují pokles poptávky. Období čínského dvouciferného ekonomického růstu je navíc pryč, přitom právě ten přilákal firmy k masivním investicím v miliardové zemi.

Nyní se firmy musí vyrovnat jak s nižším růstem, tak s propadem čínského akciového trhu. Každá společnost snaží se situací naložit po svém.

Výrobce zabezpečovací techniky Assa Abloy dokonce chce dokonce stavu burzy využít a některé místní firmy, jejichž hodnota šla dolů, levně převzít. Nejde ale o trend, navíc ani mnoho vyjednávání neprobíhá, protože čínské firmy už drží nad vodou vláda levnými úvěry.

Čínský trh za to prý stojí

Většina firem se tak spíše než na expanzi zaměří na vlastní „přežití.“ Čínský trh opouštět vzhledem k jeho velikosti nehodlají, manažeři se ovšem shodují, že byznys nemůže fungovat jako dříve.

„Měli jsme tu fantastických pět let, kdy také náš růst dosahoval dvouciferných čísel, jenže postupně zpomaloval. V současnosti nám dokonce objednávky ubývají,“ prozradil agentuře Reuters generální ředitel Philipsu Frans van Houten. „Musíme zkrátka krotit naše očekávání růstu a uvažovat realisticky,“ dodal.

Své plány přehodnocují i další firmy, například Ford v Číně snižuje produkci automobilů. Tím se ale do jisté míry stává z jejich obav sebenaplňující se proroctví, protože úsporná opatření ovlivní i západní dodavatele dílů jako je francouzské Valeo.

Další automobilky jako General Motors či Volvo se spíše snaží redukovat náklady, což je podle šéfa druhé jmenované z nich přece jen v Číně v porovnání s Evropou snazší kvůli nižší ochraně pracovního trhu. Masivní propouštění či zavírání provozu podle něj na Západě představuje velmi ožehavé téma i z politického hlediska.