Idea na uspořádání olympiády v Soči se zrodila na společném lyžařském výletu prezidenta Vladimira Putina a ruského hutnického oligarchy Vladimira Polanina v Rakousku. V diskusi o tom, jak v Rusku vytvořit lyžařský areál světové úrovně, Polanin zmínil, že takovému resortu by velmi pomohlo konání olympijských her. V prosinci 2006 následovala kandidatura Soči na pořádání zimních her, kterou Putin oficiálně podpořil.
Kandidatura Soči ovšem nebyla prvním pokusem o naplnění ruských ambicí na konání olympiády, Putin se tuto prestižní akci snaží do Ruska přivést prakticky od svého prvního nástupu do prezidentského úřadu před 14 lety. Město na břehu Černého moře neúspěšně kandidovalo už na hry v roce 2002, kdy se nedostalo ani mezi finální trojici uchazečů. Kandidatura Moskvy na letní olympiádu v roce 2012 byla o něco úspěšnější, dále než do finální pětice se ale nedostala ani ruská metropole.
Putinovo osobní úsilí se tak vyplatilo až nyní a prezident si zřejmě chce úspěch pojistit. Hry v Soči tak budou nejdražší v dosavadní historii. Akce svou odhadovanou cenou 50 miliard dolarů překoná i letní hry v Pekingu v roce 2008. Na ty Čína vydala o pětinu nižší částku.
Stovky opravených domů
Výraznou proměnou prošlo samotné Soči. Donedávna chátrající lázeňské město slavné ze sovětských dob prošlo rozsáhlou modernizací. Rekonstrukce se dočkaly stovky budov, do města vede několik nových silnic a železničních linek.
Přestavba města s necelými 360 tisíc obyvatel začala v roce 2007, sám Putin město označil za „největší staveniště na zemi“. Stavební práce se soustředily do dvou oblastí – na pobřeží, kde se odehraje většina halových disciplín, a do asi 50 kilometrů vzdáleného lyžařského střediska Kransaja Poljana, které mimochodem vlastní Polanin. Obě oblasti spojí nová železniční linka, cesta potrvá okolo půl hodiny.
OBRAZEM: Stavba sportovišť v Soči
Vysoké náklady na hry čelí kritice v zahraničí i v samotném Rusku. Podle ruské opozice se olympijské stadiony stavěly bez veřejné soutěže a lukrativní kontrakty získali buď lidé blízcí Putinovi, nebo ti, kteří uplatili místní úředníky.
Podle bývalého místopředsedy vlády a jednoho z předáků ruské opozice Borise Němcova do kapes úředníků a oligarchů z celkových 50 miliard dolarů zmizelo 25 až 30 miliard. Například hlavní olympijský stadion svou cenou třikrát překonal jakýkoli jiný stadion na světě. Kritici dodávají, že Putin důkazy o obří korupci buď ignoruje, nebo přímo pomáhá při jejím maskování.
Vraťte se za 20 let
Vláda vysoké výdaje hájí s tím, že zahrnují i investice do infrastruktury jako nové elektrárny, silnice, železnice a rozšíření letiště, které by okolí Soči potřebovalo i bez olympiády. Úřady doufají, po olympiádě se ze Krasnaje Poljany stane vyhledávaný lyžařský resort. Část nové infrastruktury včetně hlavního stadionu využije také fotbalové mistrovství světa v roce 2018.
Podle Richarda Burdetta z London School of Economics, který se věnuje ekonomickému dopadu velkých sportovních událostí, se obvykle ukáže až za 10 či 20 let, jestli podobná akce hostitelskému městu prospěla. Například Barcelona díky hrám v roce 1992 získala namísto opuštěných doků nové atraktivní nábřeží, třeba aténský stadion navržený výhradně pro taekwondo od olympiády nikdo nepoužívá,“ vysvětlil deníku Wall Street Journal.
| Nejdražší olympijské hry historie | ||
|---|---|---|
| Místo | Rok | Náklady (v miliardách dolarů) |
| Soči | 2014 | 50 |
| Peking | 2008 | 40 |
| Londýn | 2012 | 17 |
| Atény | 2004 | 15 |
| Barcelona | 1992 | 9,2 |
Zdroj: therichest.com
Ratingová agentura Moody's už nyní odhaduje, že olympijské hry ruskou ekonomiku výrazněji nepodpoří a nehnou ani s hodnocením úvěrové spolehlivosti země. Problémem naopak nebudou ani astronomické výdaje. „Centrální vláda se dokáže se svým podílem na nákladech snadno vypořádat. Přínos her v podobě dobré pověsti však podkopávají vysoké náklady a další nepříznivá publicita,“ uvedla agentura.
I zájem návštěvníků o samotné hry bude zřejmě slabý. Organizátoři na konci ledna oznámili, že zatím prodali jen asi 70 procent z 1,1 milionu lístků na sportovní klání. Na poslední zimní olympiádě ve Vancouveru se prodalo 97 procent vstupenek, přestože k dispozici jich bylo podstatně více.
Dohodl olympiádu drogový boss?
Podle obvinění, která se opakovaně objevují už několik let, stála korupce i za samotným vítězstvím kandidatury Soči. Téma nedávno oživil bývalý britský velvyslanec v Uzbekistánu Craig Murray, podle nějž výhru Soči zajistil místní podnikatel Gafur Rachimov, který Rusům získal podporu řady asijských zemí. „Bez nich by Soči mohlo jen těžko počítat s vítězstvím,“ řekl americké televizní stanici ABC.
Americké a britské úřady Rachimova označují za významného drogového bosse. „Rachimov je jedním ze čtyř nebo pěti nejdůležitějších postav ve světovém obchodu s heroinem,“ dodal Murray. Putin tvrzení, že by Rachimov ze svého postu viceprezidenta Asijského olympijského výboru za Soči lobboval, odmítá.
Hry jsou bezpečné, ujišťují Rusové
Ohrožena není jen pověst olympiády, ale i její bezpečnost. Sebevražední atentátníci v prosinci v 650 kilometrů vzdáleném Volgogradu zabili nejméně 34 lidí a národní olympijské výbory po celém světě od té doby obdržely desítky anonymních dopisů hrozících, že útoky se budou v Soči opakovat.
USA kvůli hrozbě zpřísnily kontroly na letech do Ruska a varovaly letiště a aerolinky, že na paluby letadel se mohou dostat výbušné látky tubě od zubní pasty. Spojené státy do Černého moře vyslaly dvě vojenské lodě.
Rusové ujišťují, že bezpečnost sportovců i návštěvníků je zaručena. „Není žádný důvod, proč bychom měli předpokládat, že úroveň nebezpečí v Soči je vyšší než na kterémkoli místě na zemi,“ prohlásil vicepremiér Dmitrij Kozak. Bezpečnost v Soči a okolí zajišťuje 30 tisíc policistů a dalších členů bezpečnostních složek.
Sportovce neohrožuje jen terorismus. Snowboardisté si stěžují na nebezpečnou trať, která si už během tréninků vyžádala dvě vážná zranění. Přestože pořadatelé trať posléze upravili, například Američan Shaun White se už ze soutěže odhlásil.
| Prořídlé řady státníků |
|---|
| Na protest proti kontroverznímu ruskému zákonu, který omezuje práva homosexuálů, a dalšímu porušování lidksých práv, do Soči nedorazí řada zahraničních státníků. Olympiádu si nechá ujít například americký prezident Barack Obama či je francozský protějšek Francois Hollande. Nedorazí ani německý prezident Joachim Gauck či britský ministerstký předseda David Cameron. |
Divokým Východostánem (3): Umělý sníh v Soči
