Kožený nemusí být vydán do USA, rozhodli Britové

Viktor Kožený

Viktor Kožený Zdroj: ctk

Soudní výbor Státní rady britské královny dnes dospěl k závěru, že finančník českého původu Viktor Kožený nemusí být vydán z Baham do USA. Výbor v rozhodnutí zamítl americké odvolání proti verdiktu bahamských soudů, podle nichž se Kožený nedopustil zločinů umožňujících vydání.

Výbor, který je poslední soudní instancí některých britských kolonií, svůj postoj zdůvodnil tím, že odvolání nespadá do jeho jurisdikce. Doporučil proto královně, aby bylo odvolání zamítnuto. Američané podezírají Koženého z uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu.

Finančník, který závratně zbohatl během privatizace v ČR, na Bahamách žije od roku 1995. O jeho vydání zatím marně usilují i české úřady, které ho stíhají pro údajné podvody. Bahamská policie Koženého zatkla v říjnu 2005 kvůli americké žádosti o extradici. Po devatenácti měsících ve vazbě v bahamské věznici byl finančník propuštěn na kauci 300 tisíc dolarů (5,8 milionu korun). Od té doby se u bahamských soudů úspěšně proti vydání do USA bránil.

V roce 2007 bahamský soud rozhodl, že Kožený se nedopustil zločinů umožňujících vydání. Americká vláda podle soudu také zatajila některé informace v Koženého prospěch a její žádost tak prý zneužila soudní procedury. Bahamský odvolací soud předloni v lednu toto stanovisko podpořil.

Vzkaz z bahamských ostrovů. Na svou práci je bývalý prezident harvardských fondů
Viktor Kožený podle svých slov hrdýVzkaz z bahamských ostrovů. Na svou práci je bývalý prezident harvardských fondů Viktor Kožený podle svých slov hrdý | ctk

Soudní výbor britské Státní rady uznal, že celá záležitost je „poměrně složitá“ a své rozhodnutí vysvětlil na 22 stranách textu. Pětičlenný tribunál mezi jiným souhlasil se závěrem bahamských soudů, že činy, z nichž je Kožený obviňován, nejsou důvodem k vyhoštění. Podle soudu by tyto činy neporušily bahamské zákony, kdyby se jich dopustil na Bahamách. Odmítl také odkaz na Meziamerickou konvenci proti korupci (IACC), na kterou se americká strana odvolává. Bahamy ji ratifikovaly až v roce 2000, tedy poté, co se probírané Koženého aktivity udály.

Kožený nepopírá, že uplácel, ale tvrdí, že se na něho americké protikorupční zákony jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly. Londýnský soud byl pro Američany poslední možností, jak zvrátit rozhodnutí bahamských soudů.

Londýnský tribunál se Koženého vydáním zabýval loni v listopadu. Argumenty obou stran se při dvoudenním slyšení soustředily z velké části na precedenty a na to, zda trestné činy, z nichž je Kožený viněn, jsou důvodem k vydání.

Do ázerbájdžánské operace, která měla získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři prostřednictvím Koženého 350 milionů dolarů (asi 6,8 miliardy korun). Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu. Američané o vydání finančníka velmi stáli. Podle některých informací mimo jiné nechtěli vynést rozsudek u jiných obviněných v případu, dokud nebude znám výsledek žádosti týkající se Koženého Trest zatím zná jen americký podnikatel Frederic Bourke, kterého americké soudy kromě jiného uznaly vinným z toho, že o korupci v zahraničí věděl. Bourke se nyní rozsudek snaží zvrátit.

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks vyplývá, že americká vláda v roce 2007 kvůli Koženému naléhala na vládu bahamskou. Premiér Hubert Ingraham slíbil, že Bahamy dodrží své závazky při řešení žádosti o Koženého vydání. Zároveň si ale stěžoval na vysoké náklady na právní pomoc, které jsou s tím spojené. Koženého dobře placený právní tým zahltil bahamské ministerstvo spravedlnosti, uvedla depeše.