Revize armádních zakázek ohrožuje Strnadovy zájmy. Chce dodávat transportéry Pandur a další vozidla
- Nová koalice neplánuje měnit postoje k Ukrajině, což může ohrozit českou muniční iniciativu, modernizaci armády i postavení Česka v NATO.
- Zbrojaři čekají na zakázky spojené s pásovou a kolovou technikou, zatímco hnutí ANO, SPD a Motoristů chce klást důraz hlavně na protivzdušnou obranu.
- Rodící se vláda plánuje kompletní revizi obranné koncepce do roku 2035, ale některé alianční závazky – například vybudování dvou brigád – stejně nebude možné zásadně obejít.
V programu vznikající vlády není ani slovo o Ukrajině nebo o rostoucím napětí mezi Evropou a Ruskem, přes nesouhlas prezidenta na tom nová koalice nehodlá nic měnit. Její postoje ohrožují nejen českou muniční iniciativu, ale i modernizaci armády. Zastavení dodávek munice Ukrajině a rozjetého přezbrojení vojska především novou pozemní technikou může zpochybnit postavení Česka v NATO a také omezit byznys zbrojařů.
Skupina CSG Michala Strnada i konkurenční STV Group Martina Drdy a další firmy se chystají na dodávky stovek nových obrněnců. Armáda zvažuje doplnění a možná úplnou náhradu původních osmikolových transportérů Pandur; potřebuje i nová speciální auta pro ženisty. Končící kabinet krátce před volbami rovněž odsouhlasil nákup nejpokročilejších německých tanků Leopard, na jejichž výrobě a servisu se chtějí domácí hráči v co největší míře podílet.
Hnutí ANO, SPD a Motoristů naopak hodlají posilovat protivzdušnou obranu, která je slabinou celé Evropské unie. V této oblasti však český obranný průmysl zatím moc projektů připravených nemá. Podobně jako v minulosti by mohl dodávat radary a pasivní lokátory. A teprve v posledních letech rozvíjí výrobu dronů a různých souvisejících systémů, například na odhalování bezpilotních prostředků.
Konec závodu o procenta
Kvůli protivzdušné obraně se nedávno pustil do šéfky rezortu obrany v demisi Jany Černochové (ODS) místopředseda ANO Karel Havlíček: „Válka na Ukrajině trvá už skoro čtyři roky od února 2022, tedy prakticky celý váš mandát jako ministryně obrany, a v oblasti protivzdušné obrany jsme se neposunuli nikam. Tato schopnost nám zcela chybí a nijak jste ji nezlepšila,“ napsal Havlíček na síti X.
Ten ale zároveň minulý týden řekl, že nákup amerických nadzvukových letounů F-35 je hotová záležitost. Jeho stranický šéf Andrej Babiš přitom před volbami opakovaně tvrdil, že akvizici přehodnotí a stroje přenechá Izraeli. „F-35 jsou velmi důležitou součástí protivzdušné obrany,“ připomněla ANO Černochová.
Hnutí považuje členství v NATO za zásadní záruku bezpečnosti. Při plnění spojeneckých závazků ale varuje před honbou za procenty. Alianční země se letos dohodly na postupném nárůstu výdajů na obranu na pět procent národních HDP. Z toho má čistě na vojenské účely putovat do roku 2035 3,5 procenta.
Vláda Petra Fialy s podporou ANO prosadila zákon, podle něhož musí rozpočet ministerstva obrany dosahovat alespoň dvou procent HDP. To je však v současnosti málo. Havlíček soudí, že navyšování rozpočtu nesmí být samoúčelné: „Musíme vědět, kam a na co peníze dáváme. Jsme v roce 2025 a musíme realisticky vnímat současné hrozby – drony, protivzdušnou obranu, rozvoj umělé inteligence.“
Rodící se vláda píše v návrhu svého programu o „revizi strategických cílů obrany s důrazem na reálné potřeby ochrany teritoria, vzdušného prostoru a obyvatel České republiky“. Současně hodlá přehodnotit a vypracovat „novou, realistickou, rozpočtově udržitelnou a věcně podloženou Koncepci výstavby Armády České republiky 2035“. Právě tento materiál je pro obranný průmysl klíčový, protože mu pomáhá připravit se na zakázky tím, že stanovuje, co a v jakých objemech hodlá vojsko nakupovat.
S úpravou koncepce z důvodu nových cílů, které s ohledem na bezpečnostní situaci vytyčil letošní summit NATO v Haagu, počítala i odcházející vláda. Česko například dostalo za úkol postavit nikoliv jednu, ale dvě brigády. To jsou velká bojová a finančně náročná uskupení. Dobudovat se musejí i logistické a ženijní jednotky.
Všechno překopat nepůjde
Jakkoliv je posilování protivzdušné obrany žádoucí, s ohledem nejen na NATO, ale i na obranu územního teritoria by měl nový kabinet alespoň v něčem navázat na předchozí volební období. Už od ledna příštího roku mělo mít Česko spolu s dalšími zeměmi plně připravenou těžkou mechanizovanou brigádu postavenou na pásových vozidlech pěchoty a tancích. Splnění závazku se však předpokládá až v roce 2030.
V Haagu se Fialova vláda přihlásila také k vybudování středně těžké brigády vybavené osmikolovými transportéry. To představuje kolem 250 vozidel odhadem za 20 až 30 miliard korun. Do konce roku má armáda rozhodnout, zda nechá zmodernizovat zhruba stovku starších obrněnců Pandur II a dokoupí nové stroje, anebo brigádu úplně přezbrojí. O zakázku usiluje CSG, přesněji její společnost Tatra Defence Vehicle s novým transportérem Pandur EVO, a STV Group zastupující finskou zbrojovku Patria s vozidlem AMV XP.
Pro potřeby spojenců a jejich případné přesuny jsou potřeba i silné podpůrné jednotky. Podle dva roky starých plánů se mělo nakoupit přes osm desítek nových aut pro ženisty s opancéřovanými kabinami i podvozky. Z českých firem patří mezi potenciální dodavatele Excalibur Army ze Strnadovy skupiny s vozidly Patriot nebo Titus, dále podnik SVOS s obrněncem Mars či firma Zetor s vozem Gerlach.
