Rusko řeší norský nárok na Špicberky a základnu poblíž Petrohradu | E15.cz

Kreml zpochybňuje norský nárok na Špicberky a varuje před základnou NATO poblíž Petrohradu

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance by mohl mít i praktický dopad v podobě vojenské základny relativně blízko Petrohradu. Starosta jihofinské Lappeenranty plánuje členství v paktu využít co nejvíce, očekává investice nejen ze strany armády a spojeneckým vojskům nabízí městské letiště. To by zcela jistě ještě více popudilo Moskvu, která se svým sousedem o Karélii válčila. Kreml je navíc ve sporu s Norskem kvůli zásobování ruských horníků na Špicberkách a zpochybňuje nárok Osla na ostrovy.

Finsko a Švédsko mají v úterý podepsat přístupové protokoly do NATO, poté musejí dokumenty ratifikovat parlamenty všech třiceti členských zemí aliance. Ve Finsku už se mezitím rozproudila debata o tom, jak by měla země nenadálého rychlého vstupu do vojenského paktu co nejlépe využít. Příležitost vnímají především politici ve městě Lappeenranta v Jižní Karélii, které se nachází třicet kilometrů od hranic s Ruskem, šedesát kilometrů od energetického uzlu Vyborg a dvě stě kilometrů od Petrohradu.

Příležitost pro citlivou Jižní Karélii

Nabízejí toto strategické místo pro vybudování nové základny aliance, nápad se podle nich zrodil okamžitě s diskuzí o vstupu země do západního vojenského paktu. „Přemýšlím kupříkladu o letišti. Je určitě k dispozici, pokud si to obranné síly budou přát. A co se týče umístění vojenské školy a vojenských jednotek – pokud se v tom chystají nějaké změny, to nedokážu jako laik říct,“ prohlásil starosta města Kimmo Jarva podle finského veřejnoprávního zpravodajského webu yle.fi. Finské členství v NATO považuje za naději pro celou Jižní Karélii, která firmám přinese pocit bezpečí a napomůže tak investicím v regionu.

V tuto chvíli však není zdaleka jasné, jestli se záměry na základnu NATO u ruských hranic zhmotní. Premiérka země Sanna Marinová v květnu uvedla, že aliance zatím neprojevila zájem o stálou vojenskou přítomnost ve Finsku. „Nikdo k nám nepřijde, aby k nám umístil jaderné zbraně nebo trvalou základnu, pokud je nebudeme chtít,“ řekla tehdy. Ministr zahraničí Pekka Haavisto nyní konstatoval, že podle něj není bezprostředně nutné mít v zemi infrastrukturu NATO.

Debata však už vyvolala ohlas v Rusku, pro které je Karélie zvlášť citlivým regionem. Finsko mezi světovými válkami ovládalo Vyborg (Viipuri), kde je v současnosti ústí plynovodu Nord Stream 1. „Pokud Finsko nebo Švédsko umístí zbraně a základny NATO poblíž našich hranic, pak bude odpověď tvrdá a adekvátní,“ vzkázal v rozhlasovém vysílání místopředseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov.

„Ale myslím, že moudří lidé ve Finsku pochopí, že jsou tlačeni ke krokům, které jsou pro ně nevýhodné. A myslím, že starosta tohoto města udělal něco hloupého, když učinil takové prohlášení,“ dodal. V pondělí se ke kritice přidal i šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin. Podle něj základna NATO obyvatele města neochrání, ale naopak ohrozí.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery