Začíná boj o poplatky z penzijního spoření. Jeden má skončit, druhý by se ale mohl snížit jen mírně
- Výši poplatků řešme racionálně, musejí pokrýt naše náklady, žádají správci důchodových fondů.
- Odborníci varují před dopady na menší penzijní společnosti, které nemají za zády velké banky.
- Po vypořádání připomínek hodlá vláda poslat reformu do parlamentu. Platit má už od příštího roku.
Razantní snížení poplatků z důchodového spoření navržené ve středu šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (ANO) zaskočilo všech devět českých penzijních společností, z nichž jen tři spadají pod velké banky. Svoje výhrady hodlají uplatnit v připomínkovém řízení, které má být uzavřeno už koncem měsíce.
Podle informací deníku e15 by správci starých transformovaných fondů i nového doplňkového penzijního spoření byli ochotni přistoupit na zrušení poplatku za výkon, tedy za zhodnocení úspor. Jeho maximální výše je nyní 15 procent. Musel by však být zachován poplatek ve výši až jednoho procenta za správu majetku, případně by klesl jen mírně.
Penzijní společnosti uvádějí, že loňské náklady doplňkového spoření činily v průměru právě jedno procento a zisk vytvářely pouze díky výkonnostnímu poplatku.
Nečekaně tvrdé rozhodnutí Schillerové, kterou při představení reformy podpořil premiér Andrej Babiš, překvapilo i některé odborníky. Podle nich šlo o politický krok.
Stát chce výnosnější spoření
Záměr Schillerové je jasný. Pokud stát vynakládá na podporu důchodového spoření miliardy korun ročně, požaduje, aby lidé získali vyšší výnosy. A bez větší motivace se nepodaří nalákat k produktu mnohem více mladých lidí do třiceti let. Těch si nyní na penzi spoří jen 430 tisíc. Cílem je, aby jich do budoucna byl ideálně milion.
Hlavní překážku vidí ministryně financí i premiér v nepřiměřeně velkých ziscích penzijních společností a jejich mateřských bank. Ve většině případů jsou přitom vlastníky těchto společností pojišťovny nebo investiční skupiny. „Poplatky z důchodového spoření dnes fungují tak, že účastníci v průměru zaplatí za správu a zhodnocení 2,5 tisíce korun ročně. Díky reformě, kterou jsme nazvali Lepší penzijko, to bude jen pět set korun,“ řekla Schillerová.
Soubor opatření má po 35 letech spoření, přesněji spíše investování se státní podporou, přihrát účastníkům přes milion korun navíc. Výsledná renta očištěná od inflace má dosáhnout více než 1,6 milionu korun.
Nahradí noví klienti ztrátu?
Schillerová je přesvědčena, že očekávané zvýšení počtu nových klientů do třiceti let včetně školáků nebo dětí, které do produktu zapojí zákonní zástupci, snížení poplatků vykompenzuje. „Dojde k nárůstu účastníků o stovky tisíc a výnosy budou růst i penzijním společnostem,“ uvedla.
I když správci fondů uznávají, že vyšší motivace mladých bude mít pozitivní vliv na počty nových střadatelů, není zatím jasné, kolik se jich zapojí. „Než se efekt přílivu projeví, může to trvat mnoho let. Ti lidé tam vstupují s nulou, ze které si těžko můžeme strhnout poplatek za obhospodařování,“ upozornil mluvčí Asociace penzijních společností (APS) Jan Sedláček.
S každým novým účastníkem jsou navíc spojeny akviziční náklady, například finančním poradcům, které penzijní společnosti i v současné poplatkové struktuře umořují podle Sedláčka v průměru deset let.
„V případě navrhovaného poplatku ve výši 0,5 procenta by penzijním společnostem vůbec nedávalo smysl nové klienty získávat, protože s každým z nich by se jen prohlubovala jejich finanční ztráta,“ upozornil Sedláček.
Správci fondů by proto uvítali, kdyby se zejména jednoprocentní poplatek za správu majetku účastníků skokově nesnížil o navrhovanou polovinu. „Mělo by tam být náběhové, přechodné období, po které by poplatek klesal. Přesto by se ale nemohl snížit na půl procenta, pokud by zároveň platilo, že bychom už neinkasovali poplatek za zhodnocení,“ míní mluvčí.
Výsledkem reformy by podle APS byla ekonomická neudržitelnost důchodového spoření ve stávající podobě. „Menší společnosti by pak byly zasaženy ještě výrazněji,“ varoval šéf APS Radek Moc.
Že dopady změn mohou pocítit především menší hráči na trhu, si myslí i nezávislí experti. „Snížení nebo dokonce zrušení jednoho z poplatků činí produkt z hlediska výnosů atraktivnější. Na druhou stranu je otázka, jak na tyto změny zareagují samotné penzijní společnosti, a to především ty menší, které za sebou nemají podporu mateřské bankovní instituce,“ řekl investiční specialista FinGO David Pacoň.
Nicméně se zánikem 15procentního poplatku za zhodnocení by se penzijní společnosti podle dostupných informací dokázaly smířit, byť ještě nedávno připouštěly pokles jen na deset procent. Podle Schillerové je dosavadní dvousložková struktura neefektivní, netransparentní a pro většinu klientů nesrozumitelná.
Odborníky vláda překvapila
Zásadní pokles poplatků navrhovaný Schillerovou překvapil i Filipa Pertolda a Lukáše Nádvorníka z institutu CERGE-EI, kteří s přípravou reformy pomáhali. „Z našeho pohledu by měl poplatek klesnout na 0,6 až 0,7 procenta, a to při zrušení poplatku za výnos. Ani při této úrovni by sektor nepřestal být ziskový. Penzijní společnosti by si rozdělily zisk kolem jedné miliardy korun. Ziskovost sektoru by se tak pohybovala kolem 25 procent,“ odhadl před měsícem Pertold.
Po představení finální podoby změn se odborník nechtěl pouštět do hlubších komentářů. „Je to čistě politické rozhodnutí,“ řekl ve středu k poplatkům.
Jakkoliv se budou penzijní společnosti snažit v příštích týdnech vládu přesvědčit, jejich námitky mohou skončit pod stolem. „Nemusíme se jimi řídit,“ potvrdila Schillerová.
Ustupovat nehodlá ani premiér Babiš. „Naše banky mají absolutně nejvyšší ziskovost v Evropské unii. Není možné, aby odíraly lidi. Poplatky jsou strašně vysoké,“ prohlásil.
