Kurz: Pojďme odsouhlasit ty části reformy azylového systému, na kterých se shodneme všichni

Německá kancléřka Merkelová se v Berlíně sešla s rakouským kancléřem Kurzem.

Německá kancléřka Merkelová se v Berlíně sešla s rakouským kancléřem Kurzem. Zdroj: Reuters

Sebastian Kurz
2
Fotogalerie

Země Evropské unie by měly přijmout ty části projednávané reformy azylového systému, na nichž v zásadě panuje shoda, uvedli rakouský kancléř Sebastian Kurz a předseda Evropské komise Jean-Claude Junkcer. Kurz na tiskové konferenci po jednání rakouské vlády a komise ve Vídni poznamenal, že Rakousko se jako nynější předsednická země bude v následujících měsících snažit přesvědčit dosud váhající státy unie, aby s tímto postupem souhlasily.

Junkcer ve Vídni před novináři také potvrdil, že v září komise přijde s návrhem na rychlé posílení mandátu, financí i personálu agentury Frontex, tedy unijní pobřežní a pohraniční stráže.

Komise tuto věc původně zabudovala do svého návrhu budoucího víceletého rozpočtu pro EU po roce 2021 s tím, že 10 tisíc lidí a nové pravomoci by stráž měla mít do roku 2027. Státy EU, které daly před týdnem na summitu v Bruselu jasně najevo, že Evropa nyní při řešení migrační problematiky klade důraz na ochranu vnější hranice, ale podobné posílení žádají ještě ve stávajícím finančním období, tedy do konce roku 2020. Komise jim nyní podle Junckera vyjde vstříc.

Celkem sedm témat, které tvoří reformu unijního azylového systému, Evropská komise předložila členským zemím a europarlamentu po dvou částech už v roce 2016. Migrační krize předchozího roku totiž ukázala, že stávající systém nebyl dostačující.

Od té doby se o návrzích vyjednává, země hluboce dělí především otázka "povinného přerozdělování migrantů podle kvót", která se v některých zemích bloku stala vysoce politickou záležitostí. Komise povinné přebírání migrantů jinými státy navrhovala jen pro krizovou situaci, kdy by migrační zátěž jedné země EU výrazně přesahovala její možnosti.

Pro země visegrádské skupiny, tedy ČR, Polsko, Maďarsko a Slovensko je ale jakékoliv povinné přebírání migrantů nepřijatelné a tak se řada předsednických zemí o nalezení kompromisu při zachování nějaké formy takového mechanismu snažila marně. Na tomto postoji se ostatně dál nic nemění.

Celkem pět jiných částí reformy, týkající se například posílení databáze Eurodac, zajištěnní, že v celé EU se o udělení azylu bude rozhodovat podle stejné sady pravidel, či toho, aby azylanti měli po přijetí všude shodné podmínky, jsou ale v zásadě domluvené. Některé unijní země však poukazují na vzájemnou provázanost navrhovaných změn a připomínají v EU obvykle používané pravidlo, že "pokud není dojednáno všechno, není dojednáno nic."

Podle Kurze je třeba tento přístup změnit. "Bylo by rozhodně smysluplné dokončit to, kde už jednomyslnost existuje, či máme pocit, že jí je možné velmi rychle dosáhnout," řekl rakouský premiér. Shoda na takovém postupu podle něj zatím v Radě EU není, předsednictví se ale pokusí váhající státy k rozdělení balíku reforem do dvou částí přesvědčit.

"Pokrok v pěti částech je výrazně lepší než pokrok žádný," dodal. Rakousko od summitu dostalo pokyn snažit se kompromis dohodnout.

Předseda komise Juncker upozornil, že pokud se dublinský systém, tedy způsob jak EU řeší azylovou problematiku, nepodaří reformovat "kupředu orientovaným" způsobem, budou se evropské problémy s migrací vracet znovu a znovu.