Litva přebírá otěže EU, musí přesvědčit Brusel i své obyvatele | E15.cz

Litva přebírá otěže EU, musí přesvědčit Brusel i své obyvatele

Litva
Litva
• 
ZDROJ: profimedia.cz

bru

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vedení Evropské unie, která je ode dneška osmadvacítkou, se chápe Litva. První pobaltskou zemi v čele bloku čeká náročný půlrok s rekordním množstvím nahromaděných návrhů norem.

Litva přebírá předsednictví EU po Irsku, jehož politici jsou v Bruselu obecně považování za obratné vyjednavače. V následujících šesti měsících se kromě legislativního návalu musí vypořádat s klíčovou událostí, která značně ovlivní další směřování unie. Na podzim proběhnou spolkové volby v Německu, největší zemi osmadvacítky.

Vilnius se bude muset zabývat i 563 legislativními návrhy. Jen rozpočet EU na léta 2014 až 2020 si vyžádá schválení 75 norem, aby mohl 1. ledna vstoupit v platnost. I další legislativa se musí schválit v druhé půlce letošního roku, v květnu 2014 se totiž konají evropské volby a parlament tak bude příští rok plně fungovat je tři měsíce.

Dalším významným bodem bude listopadový summit Východního partnerství, na kterém se očekává podpis asociační dohody s Ukrajinou. Summit bude mít také za úkol posunout jednání o zrušení víz a zónách volného obchodu s dalšími východními státy včetně Moldávie, Gruzie, Arménie či Ázerbájdžánu. Ve vzdálenější budoucnosti by měl podobnou dohodu podepsat i jeden ze sousedů Litvy, Bělorusko.

V souvislosti s Běloruskem si Vilnius stanovil ambiciózní cíl – vylepšit vztahy s autokratickým režimem prezidenta Alexandra Lukašenka, který čelí sankcím EU. „Političtí vězni jsou nejdůležitějším tématem, které musíme v evropsko-běloruských vztazích vyřešit,“ uvedl litevský ministr zahraničí Andrius Krivas.

Úsporné předsednictví

Litevské předsednictví bude neobyčejně levné. Vilinius počítá s rozpočtem 62 milionů eur, zatímco například sousední Polsko během svého půlroku v čele EU utratilo 115 milionů eur. „Jsme z našeho prvního předsednictví skutečně nadšení, ale zároveň jsme realisté,“ Vytautas Leskevicius, náměstek ministra zahraničí pro evropské předsednictví.

Země ale přesto musela kvůli očekávané pracovní zátěži navýšit počet zaměstnanců v Bruselu. „Od přijetí Lisabonské smlouvy nemělo žádné předsednictví na programu tolik úkolů. Ztrojnásobili jsme počet zaměstnanců v Bruselu, nyní jich tam je asi 200,“ dodal.

Litevci jsou zatím skeptičtí

Do Belgické a evropské metropole míří poprvé v hojném počtu také zpravodajové litevských médií. Alespoň tedy na poměry země, jejích média do roku 2011 nevyslala do Bruselu ani jednoho reportéra. „Litva tehdy byla jedinou evropskou zemí, která neměla u EU akreditovaného ani jednoho novináře,“ řekla pro Deutsche Welle Egle Merkyte, první litevská novinářka v Bruselu. Nyní z Vilniusu přijíždějí další dva novináři, podle Merkyte jen díky státní podpoře.

Nejen redaktoři, ale především politici se budou během předsednictví pokoušet přesvědčit Litevce, že vstup do EU měl smysl. „Řada lidí si stále myslí, že EU pro ně nic nedělá,“ říká Merkyte. „K tomu, než uznáme, že to je ‘naše’ organizace, vede ještě dlouhá cesta, uzavřela.”

Autor: bru

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.