Exploze čtvrtého energobloku jaderné elektrárny v severoukrajinském Černobylu postihla v roce 1986 Bělorusko velmi těžce. Znečištěním radioaktivitou byla podle expertů postižena téměř čtvrtina běloruského území s víc než 3600 městy a obcemi. Ukrajina i Bělorusko byly tehdy ještě součástí Sovětského svazu.
Nejvíce byly postiženy Brestská, Homelská a Mahiljovská oblast, které leží na jihu a jihovýchodě země. V oblastech se zvýšenou radioaktivitou ještě dnes žije přes 1,1 milionu obyvatel, což je 12 procent běloruské populace.
Desítky rozpočtů
Zatímco před 30 lety Bělorusko považovalo zamořené oblasti za navždy ztracené, dnes už vidí situaci jinak, upozornil Lukašenko. „Bělorusové tuto elektrárnu nestavěli ani nevyužívali, a přesto neštěstí postihlo právě je. Nemohli jsme na nikoho spoléhat. Střádali jsme peníze, abychom mohli následky likvidovat,“ řekl běloruský prezident.
Odstraňování následků havárie stálo „desítky ročních běloruských rozpočtů“, uvedl dále. Ocenil v této souvislosti pomoc OSN a dalších mezinárodních organizací, „ale jejich příspěvek byl nesouměřitelný s tím, co udělalo Bělorusko,“ dodal Lukašenko.
